Na sobotní vernisáži v Galerii ART Chrudim se vedla živá debata o linorytu – zda je vůbec možné v něm udělat chybu, jak složitý je mnohobarevný tisk a zda tento obor v Čechách nezaniká. Michal Cihlář tvrdil, že chyby polidšťují a vrypy se dají ututlat, Miloš Sláma viděl v chybách cestu k novým řešením, zatímco Pavel Piekar namítl, že po čtyřiceti letech práce už jde o automatický proces, kde náhodná chyba není možná. Diskuse se stočila i k materiálu – zatímco Cihlář připomněl, že lino se kdysi dalo sehnat zadarmo u kontejnerů, Piekar upozornil, že dnes je vzácné a nové je tvrdé, takže pokud někdo má staré PVC, linorytci o něj mají velký zájem. Připravenou řeč galeristy Luboše Jelínka umělci s chutí spontánně narušili a publikum se bavilo; na závěr pak vzdali hold začínající malířce Ester Knapové, když se shodli, že malba je složitější než linoryt, i když podle Piekara je linoryt třikrát větší dobrodružství.