Radní Petr Lichtenberg (Svobodní) označil výsledek hospodaření na posledním jednání zastupitelstva za úspěch. Veřejná debata občanů se však záhy rozdělila: část lidí vedení města brání, zatímco jiní upozorňují, že přebytek je občanům k ničemu, pokud se neinvestuje do základní infrastruktury.

 

Občan Jan Souček se proto dokonce starosty Františka Pilného (ANO 2011) zeptal, k čemu bude 75 milionů určeno. Starosta odpověděl, že peníze půjdou „do rezerv“. Takové vysvětlení ale může působit spíše jako politická vyhýbavost než jako konkrétní plán, protože samotné rezervy neříkají nic o tom, proč se neinvestuje do ulic, které jsou v havarijním stavu.

 

 

 

Přestože město vykázalo přebytek, dluh přepočtený na jednoho obyvatele vzrostl. V roce 2024 činil 6 413 korun na osobu, zatímco za rok 2025 už 7 343 korun. Město tedy sice šetří, ale zároveň se více zadlužuje, což působí rozporně a vyvolává otázky ohledně skutečné finanční strategie radnice.

 

Hospodaření s kladným přebytkem zní na první pohled skvěle. Radnice se chlubí přebytkem, ale pro běžné občany je to málo platné, pokud se investice odkládají, silnice v obytných zónách zůstávají bez oprav a chodníky jsou v mnoha lokalitách v nevyhovujícím stavu. Starosta navíc neodpověděl na klíčovou otázku: proč se neinvestuje do infrastruktury, když má město k dispozici desítky milionů korun. Bez jasného investičního plánu může přebytek spíše působit jako politická dekorace než jako výsledek, který by zlepšil život obyvatel. Nebo snad znáte případ, kdy se odkládáním oprav a zhoršováním stavu cena skutečně snižuje — kromě výjimečných situací, kdy město čeká na dotaci.