Každý rok vzrůstá počet nehod na silnicích způsobených střetem s divokou zvěří. Všichni občas někam spěcháme. Ale někteří z nás bohužel zažijí situaci, kdy se jim do cesty připlete zplašené zvíře a přibrzdit nestačí střetu zabránit. Může to být divočák, srnka, ježek, nebo třeba i kočka. Co by měl řidič správně v takové chvíli udělat? Vše nahlásit! Aplikace Mobilní rozhlas vám usnadní hledání. 

Období častějších střetů aut se zvěří mohou někdy souviset se začátkem doby lovu. Ta je pro každé zvíře odlišná a stanovuje ji Vyhláška č. 4/1967 Sb. Od 1. srpna tak například začala doba lovu jelena, prasete divokého, králíka, kavky, sojky, holuba hřivnáče a hrdličky zahradní. Střetů s divokými zvířaty rok od roku přibývá. V průměru je uváděna srážka se zvířetem jako příčina dopravní nehody z 15 %. Královehradečtí policisté v květnu během 24 hodin museli řešit hned 9 střetů aut se zvěří. Kuriózní nehodu zaznamenalo v dubnu 2019 krajské ředitelství pardubického kraje, když došlo 1 km od Seče ke srážce srnce s cyklistou.Jsou případy, kdy zvíře srážku přežije, řidič by měl v každém případě zastavit, a pokud je zvíře pouze omráčené, zavolat záchrannou stanici, aby si pro zvíře přijela, pokud se Vám ho podaří na místě zajistit. V případě úhynu zvířete bezprostředně po něhodě je potřeba věc nahlásit na příslušný obecní úřad, ten většinou kontaktuje pověřeného pracovníka státní správy myslivosti.

„V letních měsících a během dovolených může být problém se na obec dovolat, omezené bývají i úřední hodiny, což mnoho lidí odradí od aktivního řešení problému. Proto stále víc obcí volí formu komunikace přes aplikaci Mobilní Rozhlas – chytrý telefon má dnes už skoro každý a nahlásit přes něj sraženou zvěř, rozbitou lavičku nebo zaběhnutého mazlíčka je otázka chvilky. Navíc přes ni mohou lidé i odebírat důležité zprávy z obce a sami se dozvědět o mimořádných událostech," doplňuje Ondřej Švrček, zakladatel projektu Mobilní rozhlas.

Ondřej Švrček, zakladatel projektu Mobilní rozhlas. Zdroj: FYI Prague.

Pokud natrefíte na uhynulou zvěř při procházce lesem, měli byste to oznámit na myslivecké sdružení. Vždy platí, že se zvěře nedotýkáme a nikam ji sami neodvážíme. Jednak hrozí pokuta za přestupek, můžete se tím vlastně dopustit krádeže a při neodborné manipulaci při zpracování masa divokého zvířete se může laik snadno nakazit. Hospitalizace masožravých všeználků, kteří onemocní tularemií po vykošťování syrového zaječího masa, nejsou výjimkou. Paragraf 7 zákona o myslivosti také jasně stanovuje, jak je to v případech, kdy by si zachránce chtěl zvíře ponechat, což právě není ve většině případů povoleno: chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby. Za porušení tohoto paragrafu hrozí pokuta 40 000 Kč.

Jak je to s pohřbením domácího zvířete? Když nadejde čas a musíte řešit pohřeb vašeho domácího mazlíčka, máte 3 možnosti: Nechat jeho tělesnou schránku u veterináře, zaplatit si kafilerii, anebo pohřbít doma na zahradě, pokud dodržíte pravidla vyhlášky č. 82/2014 Sb., to znamená: místo posledního odpočinku řádně označit, umístit 200 m od vodního zdroje a dostatečně hluboko pod zemí, alespoň 50 cm. Vše záleží na příčině úhynu. V případě otravy musí být tělo předáno do kafilerie, těla hospodářských zvířat musí být odborně spálena. Při pohřbení koně na vlastním pozemku si musí majitel zajistit povolení od krajské veterinární správy.

Aplikace má všestranné využití. Zdroj: FYI Prague.