Chrudimské noviny Nepřehlížejte náznaky domácího násilí

Dnes: 15°C
Zítra: 23°C
Pozítří: 25°C

Nepřehlížejte náznaky domácího násilí

Chrudim – V úterý po deváté večer zazvonil na služebně městské policie telefon. Když někdo volá hlídku v tuto denní dobu, nebude to pravděpodobně žádná sousedská pomsta, ale nějaké vážné podezření. To měla žena ze sídliště U Stadionu, které se nakonec ukázalo dle vyhodnocení strážníků jako liché. Přesto je dobře, když lidé obecně v podobných případech nezůstávájí lhostejní a raději pomoc zavolají. Může to skutečně pomoci. Protože případná oběť domácího násilí si často ve strachu pomoc sama nezavolá. Pár minut před půlnocí ještě volala strážníkům jiná žena kvůli vyhrožování svého bývalého přítele.

Strážníci k prvnímu výjezdu uvedli: „Z bytu v jejich domě zaslechla křik muže, jenž tam žije. O chvíli později dodala, že s dotyčným mluvila, avšak jakmile jej na jeho nevhodné chování upozornila, jednal s ní nevhodně.“ Strážníkům muž řekl, že doma pouze zvýšil hlas na svoji pubertální dceru. Protože ostatní členové domácnosti podle strážníků shodně vypověděli, „že jim ze strany jejich spolubydlícího není žádným způsobem ubližováno a jejich společné soužití je bez problémů“, hlídka vzápětí odjela.

Muž strážníkům vše popřel

Patnáct minut před půlnocí požádala o příjezd hlídku jiná žena kvůli výhružkám bývalého přítele, že si pustí plyn. Jak uvedli strážníci:  „Oznamovatelka dodala, že se obává jít spát, neboť má z jeho slov strach. Hlídka po příjezdu jednala s oznamovatelkou i s dotyčným mužem, jenž nejevil žádné známky požití alkoholu a jakékoliv vyhrožování z jeho strany odmítl.“ Po přiznání slovní rozepře po rozchodu tak strážníkům opět nezbývalo nic jiného než odjet.



Oběti domácího násilí si jen ve zlomku řeknou sami o pomoc

Když už zavolají policii, na místě nakonec stejně vše pod dohledem násilníka většinou popřou. Proto pokud máte pocit, že by se to mohlo týkat někoho ve vašem okolí, můžete se nezávazně informovat například na lince důvěry 465 524 252, u Bílého kruhu bezpečí na čísle 116 006, v Intervenčním centru pro oběti domácího násilí nebo v krizovém centru organizace J. J. Pestalozziho, kde vám také poradenství poskytnou zdarma a anonymně. První organizací, která se v Česku začala zabývat domácím násilím, je pražské centrum ROSA, které rovněž nabízí online pomoc a poradenství.

Velké poděkování patří všem, kdo nejsou lhostejní k druhým a nabídnou jim podporu. Protože není nic horšího, než když tušíte, že by se ve vašem okolí skutečně mohlo domácí násilí odehrávat, a nic nepodniknete, protože si budete možná mylně namlouvat, že o nic nejde. Oběti domácího násilí si často neřeknou sami nikomu o pomoc. Mají strach. Cítí se neprávem poníženě, mnohdy si myslí, že si za vše mohou samy. Potřebují podpořit. Ne lítost nebo bagatelizování. To jen prohlubuje negativní pocity. Pokud domácímu násilí přihlížejí děti, stávají se nepřímou obětí domácího násilí taky, protože nepřímo zažívají to samé a nemohou se z toho samy dostat. Většinou se pak o tom nikdo nedozví a zanechá to na nich doživotní následky.

Petra Vintrlíková

Reklama