Pardubice - Před více než rokem se zdejší věznice potýkala s přeplněnými celami vězňů. Situaci napomohla vyřešit amnestie Václava Klause. Ta přišla jako blesk z čistého nebe hned na úvod loňského roku.

V současné době má věznice uvolněných zhruba sto míst ze své celkové kapacity. Před věznicí onehdy čekaly na propouštěné vězně jejich manželky, přítelkyně často i s dětmi. Brány věznice začaly propouštět některé odsouzené už hned následující druhý den po Klausově vyhlášené amnestii. Na svobodu bylo z pardubické věznice propuštěno během několika týdnů 298 lidí.

"K 1. lednu 2013 jsme měli v pardubické věznici 769 vězňů, nyní jich je 577. V současné době máme tedy zhruba o dvě stovky vězňů méně než tehdy," uvedl pro iDnes.cz tiskový mluvčí pardubické věznice Tomáš Kubín a dodává, že je těžké určit kolik lidí, znovu odsouzených za kriminální činy, se k nim vrátilo zpět.  "Všichni se nemuseli vrátit k nám. Ale je možné říci, že to jsou jen jednotky procent, určitě ne desítky. Vyplývá to i z celostátních čísel," dodává Tomáš Kubín. Nutno uvést, že pardubická věznice je od roku 2005 jen čistě mužskou věznicí.

K červnu loňského roku bylo amnestováno téměř šest a půl tisíce vězňů. Před amnestií bylo ve věznicích 23 tisíc odsouzených. Podle informací Vězeňské služby České republiky bylo ve věznicích k loňskému září už jen něco málo přes 16 tisíc odsouzených. Z toho vyplývá, že v České republice ubylo z věznic zhruba sedm tisíc vězňů, což ve své podstatě odpovídá i rozsahu amnestie.

Pardubická věznice vykazuje kapacitu 675 lůžek, z nichž 577 je v současné době obsazených. Necelá stovka lůžek zůstává prázdná. Tento stav podle Kubína pohodlně splňuje předpis, který uvádí, že každý vězeň pro sebe musí mít životní prostor o čtyřech metrech čtverečních plochy a k tomu sedm metrů krychlových vzduchu.

"Předtím jsme to dodržet nedokázali, museli jsme zmiňovaný prostor snížit na tři metry čtvereční, z čehož vyplývaly i potíže s evropskými institucemi," upřesňuje Tomáš Kubín. Dále poznamenává, že menší počet vězňů a k tomu i více prostoru se odráží i na vlastní atmosféře ve vězení. Obava z „ponorky“ je tak daleko nižší, než tomu bývalo před více jak rokem. „Dnes má vězeň větší šanci být občas i sám. Před rokem taková možnost skoro neexistovala," uzavírá Kubín.