Chrudimské noviny Pejskaře Na Větrníku vyděsila informace na internetu o jedovatých nástrahách, šlo ale jen o poplašnou zprávu

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Pejskaře Na Větrníku vyděsila informace na internetu o jedovatých nástrahách, šlo ale jen o poplašnou zprávu

Chrudim - Všechno to začalo tím, že se na sociální síti objevila informace o tom, že se v sídlišti Na Větrníku, ale i v jiných částech města, například Na Šancích anebo U Stadionu, povalují v trávě kolem obytných domů růžové granulované válečky, které slouží jako jed k hubení hlodavců. Zpráva vyděsila především místní pejskaře.

Na základě toho se do věci vložila Městská policie Chrudim, která vzápětí zjistila, že jedovaté návnady na hlodavce rozmístila na různých místech ve městě firma Ekosan, která byla vyzvána, aby zjednala okamžitou nápravu. Lidé si totiž stěžovali především na to, že nástrahy mohou roztahat do dalších míst hladoví havrani a vrány, což může v důsledku ohrozit nejen jejich psy, ale například i hrající si děti. Stejně tak místním obyvatelům vadilo, že je před tímto nebezpečím nikdo dopředu nevaroval.

Oslovili jsme proto firmu Ekosan, aby nám podala k uvedené záležitosti bližší vysvětlení. Podle vyjádření jejích zástupců šlo v daném případě o takzvanou ohniskovou deratizaci nepřístupných prostor, tedy pod keři v sídlištích a na dalších místech v rámci města Chrudim. To by také odpovídalo kuriózní situaci v sídlišti Na Větrníku, kde si jeden z místních obyvatel všiml člověka pokládajícího jed na krysy do trávy. Vydal se proto za ním a nic netušíc několik nástrah za ním posbíral. Nakonec vše vyfotil a snímky zveřejnil na sociální síti, čímž vyvolal mezi lidmi paniku. Tím, kdo ale nástrahy pokládal, nebyl nikdo jiný, než pracovník Ekosanu.

„Celou záležitost jsme hned řešili a zjednali nápravu,“ říká pracovnice oslovené firmy. Na otázku, o jakou mělo jít přesně nástrahu, jsme se dozvěděli, že šlo o běžný produkt určený k hubení hlodavců, a který je klasifikován jako nejedovatá, tedy neškodná látka, a to jak pro psy a kočky, tak dokonce i pro děti. Pokládka této nástrahy se přitom provádí standardním způsobem, tedy tak, aby nebyla poházená na volném prostranství. Ukládá se do běžně nepřístupných míst - různých štěrbin nebo pod kameny.

„Jednalo se o přípravek kumulativní, což znamená, že se musí požít ve více dávkách. Obsahuje navíc takzvanou „hořčinu“, která odpuzuje od požití psy, kočky, eventuelně i lidi, včetně dětí. Je to látka, která působí výhradně na hlodavce. Pokud jde o název přípravku, šlo o Tarin. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o plošnou deratizaci, nýbrž o ohniskovou, tedy určenou do míst s keři, nebyli o tom obyvatelé vyrozuměni,“ vysvětluje pracovnice firmy Ekosan. Jak dodává, takový druh pokládky nástrah se v Chrudimi provádí zhruba už dvacet let a nikdy s ním žádný problém nebyl, tedy až do doby, než z něj "problém" udělal dotyčný pachatel poplašné zprávy na internetu.

„Vyrazili jsme hned po stížnosti do terénu a všechny naše čety nás ujistily, že žádná nástraha neleží nikde volně, stejně tak nebyly objeveny ani žádné volně poházené granule,“ uzavírá pracovnice Ekosanu na adresu zakázky, kterou si u jejich firmy objednala chrudimská radnice po stížnostech obyvatel na přemnožené hlodavce ve městě, zvláště pak v sídlištích.

red

Reklama