Chrudimské noviny Masopustní rej ve skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Masopustní rej ve skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska

Veselý Kopec - V sobotu 4. února můžete zažít v prostředí Muzea lidových staveb na Veselém Kopci tradiční Masopust. Tento obyčej zde má po staletí jedinečný charakter. Od pradávna se období počínaje 7. lednem charakterizovalo lidovými masopustními veselicemi. 


I letos první program na Veselém Kopci u Hlinska patří Masopustu. Proč právě v okolí Hlinska je přípravě tohoto karnevalu věnováno tolik pečlivé přípravy, vysvětluje vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová:


"Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku patří k pradávným obyčejům tradovaným po generace zdejšími obyvateli. Vzhledem ke své výjimečnosti byly v listopadu roku 2010 zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.“


a


Tradiční obchůzku tento rok předvede vesnická skupina ze Studnic u Hlinska. Lidový obyčej spojený s maškarním  průvodem můžete vidět v sobotu 4. 2. poprvé v 10 hodin dopoledne. Znovu průvod všech tradičních masek vykročí k obveselení přihlížejících ještě jednou odpoledne ve 13 hodin.


Připravte se, že neuniknete jejich žertům a budete tradičně máznuti černou barvou v obličeji. Protože každá maska má svoji podobu a funkci, shromáždí se maškary v 15 hodin k  přečtení humorně pojatého a současnost kritizujícího testamentu. Na závěr dojde k obřadnímu poražení masky kobyly a obchůzka končí všeobecným tancem.


a


Návštěvníkům bude samozřejmě zpřístupněna i prohlídka roubených lidových staveb až do 15.30 hod. Příležitostně si mohou koupit upomínkové předměty z bohaté řemeslné nabídky.


A vzhledem k tomu, že v době masopustu se také hlavně hodovalo, je připravena ve stylové hospůdce Na vejměnku v areálu skanzenu staročeská zabíjačka.


a


V současnosti má masopustní veselí zábavný charakter. V minulosti průvod masek ukončoval masopustní období, poražením masky kobyly symbolizovali lidé konec zimy a příchod jara.


Pojídání masa "se opouštělo“ čtyřicet dní před Velikonocemi a až do jarních svátků nastalo postní období. Bez poradců na zdravou výživu si tak naši předkové dokázali poradit se svým zažíváním sami.


 

Věra Nevečeřalová

Reklama