Chrudim – Město po deseti letech od otevření Muzea barokních soch stále nemá jasno v tom, co by bylo potřeba podniknout, aby se do muzea podívali kolemjdoucí i milovníci umění. Obě skupiny totiž s návštěvou často váhají. Není se čemu divit. Bez propagace návštěvnost za pootevřenými dveřmi vázne. Starosta zadal úředníkům, aby vypracovali souhrn příjmů a výdajů muzea za rok 2019. Oslovili jsme proto i odbornou veřejnost, včetně autora projektu Luboše Jelínka, aby se k Muzeu barokních soch vyjádřili.

Chrudimská rodačka Radka Nokkala Miltová, nyní vedoucí Katedry dějin umění Masarykovy univerzity, zavzpomínala:  „Ten projekt byl zcela jistě dobře našlápnutý a hodně ambiciózní a myslím, že se jim vše povedlo na výbornou. Předpokládám, že většina kulturně činorodých osob v Chrudimi by byla proti, kdyby se muzeum, jak říkáte, zavřelo, což by byla velká škoda i vzhledem k revitalizaci kapucínského kláštera. Expozice nemá v tomto zaměření u nás srovnání, východočeské barokní sochařství je bezpochyby důležitou etapou dějin umění a muzeí s barokními sochami mnoho není.“

Také Martin Pavlíček, odborník na barokní sochařství, vyjádřil muzeu podporu: „Projekt Muzea barokních soch považuji svou koncepcí za výjimečný. Expozice i rekonstrukce kostela jsou zdařilé, a proto si myslím, že má své opodstatněné místo v Chrudimi i v kontextu galerií a muzeí v celém Česku. Rozhodně tedy podporuji jeho zachování a považuji za vhodné, aby město jeho existenci výrazněji podporovalo.“

Podporu projektu Muzea barokních soch vyjádřila i senátorka Miroslava Němcová (ODS), která jako tehdejší místopředsedkyně senátu byla slavnostnímu otevření před lety přítomna:  „Dobře si na návštěvu Muzea barokních soch při jeho otevření pamatuji. Velmi se mi líbil koncept využití kapucínského kostela pro tento účel, samotná expozice byla mimořádná a působivá. Mohu zdůraznit vysokou uměleckou hodnotu, která by mohla být i ‚pozvánkou‘ pro školy i pro pořádání dalších kulturních akcí, např. koncertů v tomto prostoru. Jistě je v Chrudimi dost tvůrčích lidí s vhledem do kultury a historie místa, kteří by mohli být nápomocnými při lepší propagaci muzea i při jeho propojení s dalšími možnými aktivitami.“

„Muzeum je hotové z poloviny, někteří politici nepochopili, že tam chybí obsah,“ vysvětlil Luboš Jelínek, který zároveň připomenul, že za celou dobu osmiletého vedení města bývalým starostou Petrem Řezníčkem Muzeum barokních soch také nikam nepokročilo. 

 „Vtip je v něčem jiném, musím to zopakovat, protože líné to nezajímá a Pilný toho využívá,“ uvedl Luboš Jelínek, který před deseti lety odešel uprostřed rozdělané práce na projektu Muzea barokních soch. „Neudělali reklamu, billboardy, nepozvali ani Kameru na cestách, nic,“ vyjmenoval jen namátkou, co všechno mohlo být a nebylo: „Bez reklamy by nikdo nenavštívil ani Pražský hrad nebo Karlštejn.“

Až návštěvnost po deseti letech spadla údajně na tři návštěvníky denně, nynější starosta František Pilný se na konci volebního období snaží svalit vinu na nezájem veřejnosti o barokní sochy, ale politici stále jako by nechtěli brát na vědomí a nevšimli si, že podstata problému muzea vězí v jeho nedokončenosti: „Muzeum nemá lidi a nemá program, který by ho propagoval. A najednou starosta dal vypracovat přehled příjmů a výdajů této kulturní instituce za rok 2019, aby mohl prohlásit, že barokní sochy netáhnou, ale oni netáhnou lenoši, kteří nic neudělali. Za dvanáct let nebyli schopní ani postavit cedule, to je ten problém,“ objasnil Luboš Jelínek.