Chrudim - Výstavní síň Divadla Karla Pippicha představí 8. listopadu v 17 hodin poprvé v našem městě autory, jejichž dílo kvůli svému provokativnímu vyznění bylo v jiných městech cenzurováno. S negativními reakcemi organizátorů nebo návštěvníků výstavy se setkali všichni ze tří prezentovaných umělců, Markéta Korečková, Alena Kupčíková a Ján Macko.

Chrudimské rodačce, absolventce pražské Akademie výtvarných umění Markétě Korečkové (1975), zahalovali plátnem objekty z cyklu BLOODY STORY, protože pobuřovaly svatebčany na pardubické radnici. Výstavu nazvanou ESTROGEN, která proběhla v roce 2008 v tamním Mázhausu, dokonce zavřeli. Autorka nyní pracuje na cyklu nazvaném „Zakleté princezny“, který představuje figury zahalených bytostí. Ty lze vnímat jako ideální propojení mužského principu s ženským v dvojjedinou bytost nebo jako militantní feministické samice.

Markéta Korečková-Princezna. Foto: Archiv

S cenzurou umění se setkala i další absolventka Akademie výtvarných umění, Alena Kupčíková (1976), která proslula i v  zahraničí svými subtilními pracemi vytvořenými z chloupků vytržených z ženských pohlaví. Kvůli prudérnosti publika čelila na nejedné z výstav invektivám, které vyvrcholily udělením mezinárodní ceny Louis-Vouitton Moët-Hennessey ve Francii, již však zcenzurovala samotná madame J. Chirac. Přesto se některé z jejích „Chlupatic“ dostaly do sbírek Národní galerie v Praze a řady privátních kolekcí v mnoha státech. Po zkušenosti s cenzurou autorka ale i nadále pokračuje ve své provokativní tvorbě, kterou inovovala o techniku malby na plátno jediným ženským chloupkem, který je pak jako relikvie instalován u každého obrazu. Začala také vytvářet obrazy ženských těl sestavené z broušených křišťálových kamenů značky Preciosa, jež jsou zalité do Aralditu nebo kresby, v nichž chloupky od svých dárkyň zlatí, stříbří a nakonec je osazuje diamanty. Jakoby si portrétované ženy i materiál z jejich těl zasloužil speciální zacházení.

Alena Kupčíková-Snění. Foto: Archiv

Dvojici autorek doplňuje Ján Macko (1969), jehož objekty simulující lidi stažené z kůže vzbudily kontroverzní reakce už na pražské Akademii výtvarných umění. Ztvárnil člověka staženého z kůže jako předložku, což sám vnímal jako šok nad ztrátou veškeré humanity během holocaustu. Svým profesorem Karlem Neprašem byl sice navržen na cenu ateliéru, ale klauzurní komise naopak navrhla jeho vyloučení ze školy za „cynismus.“ Na současné výstavě představí kromě prací na téma užitkových objektů-těl i figurální alegorii nazvanou „Neviditelná ruka trhu.“

Ján Macko-Missky a krystal. Foto: Archiv

V dnešní době je obtížné přijít s něčím tak kontroverzním, aby se podařilo publikum překvapi a zároveň nešokovat pouze pro šokování. Výstava se snaží nejen cenzurované práce svobodně představit, ale také zhodnotit jejich význam. Kritický náhled pak autoři doplňují o tvorbu, která vznikala po oněch silných cenzurních momentech a kterou na původní díla navazují.

Fotografie z vernisáže