Chrudim - Robert Fulghum sice nenaplnil sál v budově Gymnázia Josefa Ressela, naplnil však zcela jistě srdce svých posluchačů. Pronesl pouze pár slov, přesto celý sobotní večer patřil jen americkému autorovi, jeho knihám a humoru.
Druhé představení, přesněji řečeno „scénické čtení“ Fulghumovy knihy Drž mě pevně, miluj zlehka, zahájil Lukáš Hejlík. Právě tento brněnský herec stojí za celým projektem nazvaným „Listování“. Při něm spolu s partičkou dalších herců objíždí města v celé České republice a představuje prostřednictvím krátkých divadelních představení jednotlivé knihy a autory. Robert Fulghum se ale zdá být tím zdaleka nejvýraznějším spisovatelem, který navíc osobně projede celou republiku a seznámí se tak se svým čtenáři. Základnu zde totiž milovníci Fulghumových knih mají více než slušnou.
Robert Fulghum na jeviště sálu chrudimského gymplu nakráčel v ležérní stylu, se sklenkou červeného vína v jedné ruce a „smarfounem“ v ruce druhé. Okamžitě si naklonil již tak dost navnaděné publikum tím, že začal řady diváků fotit mobilem. „Spisovatel, když zrovna píše, je velmi, velmi osamělý. Často se ptá sám sebe, pro koho vlastně své knihy píše. Až na mě přijde tato melancholická nálada, podívám se na fotky z dnešního večera a budu vědět. Píšu pro vás,“ řekl Robert Fulghum a zasedl ke stolečku, aby spolu s ostatními sledoval herce, vtělující se do hlavních hrdinů knihy o tanci, která však obsahuje i řadu dalších, hlubších vrstev.
Po představení se autor na jeviště znovu vrátil s nabídkou autogramiády. Svým nezaměnitelným stylem nabídl autogram nejen na předsádku knihy, ale prakticky kamkoliv. Stačilo jen usměvavého pastora unitářů požádat. Potlesk přítomných byl jasným signálem, že tuto možnost mnozí rádi využijí.
Foto: GJR Chrudim
Jak nezaplnil sál, 2. představení od 20:30 bylo plné. Všechna místa byla obsazena, vcetne schodů do sálu.
Zvláštní. Seděl jsem ve 13. řadě, která byla obsazena pouze mnou a stejně tak řada 14. byla prázdná.
No nezaplnil...to je relativní...kapacita sálu je 200 míst. Pokud bychom uskutečnili pouze jedno představení, nedostalo by se na všechny. Proto jsme se rozhodli to rovnou zdvojit, i když nám bylo jasné, že se ani jedno z představení nemusí úplně vyprodat.
Když se podíváte na rozpis turné Listování, zjistíte, že zdvojená představení byla pouze v Praze, Brně, Ústí nad Labem, v Českých Budějovicích a v Chrudimi! Tedy ve městech velikostí s Chrudimí nesrovnatelných. Hrubým odhadem přišlo na obě představení okolo 360 platících diváků (na schodech seděli všichni ti, kteří se starali o hladký průběh celého dne, tedy diváci neplatící). Takže my jsme naprosto spokojeni, stejně jako byli spokojeni diváci, aspoň podle reakcí, které jsme obdrželi. A spokojeni se servisem byli i herci a Robert Fulghum. Tímto ještě jednou veřejně děkujeme Restauraci u Paluků, která zajistila ubytování pana Fulghuma a nedělní snídani pro všechny "Listaře" včetně dcery Lukáše Hejlíka :)
Smutné, chodit na představení sám.
Práce a zábava jsou dvě odlišné věci, trundo.
Článek mohu napsat i z představení kde jsem sám nebyl. Pokud byste přišel ve dvou, sál by byl zaplnenejsi. S duchem článku, že Chrudimaci nejsou kulturní, když se sál nezaplnil do posledního místa u obou po sobě následujících představení prostě nesouhlasim. Možná by se slušelo i poděkování organizátorům z GJR, kteří jsou schopni do Chrudimi na rozdíl od stredoproudove Chrudimské besedy přinést do města originální formát čteného divadla do krásného prostoru velkého sálu školy. Možná bych mohl místo toho napsat Leninova sálu, pokud bych chtěl použít obdobu Vašeho kvazi zajimaveho retro názvosloví. Viz často používaný termín "Emilak".