Chrudim – V sobotu od 15 hodin se ve výstavní síni Galerie Art konala vernisáž kreseb Jana Stejskala k nedávno vydané knize Pověsti a příběhy staré Chrudimě pod názvem Chrudimské příběhy.

Málokomu se podaří během necelého roku oslovit Chrudimáky svou prací tak, jako se to podařilo panu učiteli Janu Stejskalovi. Před Vánocemi vyšla kniha Pověsti a příběhy staré Chrudimě, o které naše noviny již psaly. Po literární tvorbě se pan Stejskal představil i jako výtvarník.  Jeho originální kreslené ilustrace k zmiňované knize si můžete prohlédnout v Galerii Art na chrudimském Resslově náměstí 12, každý všední den od 14 hod do 17.30 hodin a v sobotu od 9 do 11.30 hodin

Během vernisáže jsme autora požádali o rozhovor:

Co Vás přivedlo k psaní příběhů z historie Chrudimě?

Děti ve škole se učí dějepis, ale historii vlastního města tolik neznají. Kniha je podle mého názoru způsob, jak u dětí vytvářet pozitivní vztah k prostředí, ve kterém žijí. Seznámit mládež s historií města formou četby podporuje jejich vztah ke kultuře. Jedna z knih, kterou jsem napsal před pár lety, byla brzy rozebraná, což mně povzbudilo k napsání knihy další … a pověstí je daleko víc.

Máte tedy připravenou další knihu?

Mám. Bude to ale rozsáhlejší povídka, takové vzpomínky na skutečné osoby z doby asi před půl stoletím. Postavám napíšu smyšlený příběh, řekl bych i s detektivní zápletkou.

Obdivuji Vaši energii stále něco objevovat a přinášet, poslání učitele se ve Vás nezapře. V době učitelování jste se věnoval také psaní?

Psaní ani ne, na to nezbýval čas. Psal jsem až v posledních deseti letech, kdy jsem mimo školství. V učitelské praxi jsem byl nejdéle na Seči, dvacet pět let, tam jsem založil národopisný a pěvecký soubor, pak jsem vlastně 12 let vyučoval hudební obor v umělecké škole v Chrudimi.

Takže převážně hudební tvorba. Kdy jste začal kreslit nebo se setkal s výtvarným uměním?

Můj otec kreslil i maloval obrazy, takže jsem o tom něco věděl. Já hlavně kreslím tuší a kresbu koloruji barvami.

Vaše ilustrace ale nejsou ze současné doby, kde berete historické náměty?

No, to jsou náměty ze starých knih, pohlednic nebo obrazů. U povídky o Kacafírkovi jsem použil i námět z epitafu od Radouše Matouše z kostela v Michalském parku. Je tam zachycena část náměstí s městskou branou, dnes pohled do Široké ulice. A tak postupně vytvořím celou řadu ilustrací k příběhům, doplním je například postavičkami.

Jan Stejskal vernisáž svých kreseb doplnil o zvukovou pohlednici.  Vyprávěl o potulných muzikantech, kteří měli svá jména. Byly to neodmyslitelné postavičky, patřící ke koloritu města. Vždyť zprávy do okolních vesnic šířili právě tito hudebníci. A pokud obecenstvo nalákali ještě na obrázky ke zpívanému příběhu, nemohli chybět na žádné pouti. Návštěvníci sobotní vernisáže se na chvíli v myšlenkách přenesli  ,,na rynek před kostel“ a poslechli si úryvky kramářských písní, ve kterých se opěvovala místa v Chrudimi již neexistující. Třeba Bumbálka, Rynek či Roština.

Závěrem hudební části Jan Stejskal zahrál a zazpíval prastarý kuplet o Radě města. Píseň v kosáckém duchu, kterou zřejmě nikdo neslyšel celé století, pobavila návštěvníky vernisáže a na jejich nadšené reakci bylo poznat, že prostořeký kuplet má stále svoji platnost.