Pardubice – Dokument Tvář Pardubického kraje nejen definuje symboly a zásady propagace kraje, ale je také jakousi výkladní skříní toho nejcennějšího, co se v kraji děje, a mapuje také významné osobnosti spojené s tímto regionem. Zastupitelé nyní po dvou letech schválili jeho aktualizaci, doplnili další kulturní a společensko-historické událostí a jména dalších významných rodáků.

„V tomto dokumentu deklarujeme náš dlouhodobý zájem na zachování kulturních tradic a hodnot našeho regionu i pro budoucí generace. Proto významné akce, které sem zařadíme, získávají finanční podporu, která jim umožňuje další rozvoj a pokračování v tradici. Nyní tu přidáváme tři hudební festivaly – Mezinárodní hudební festival Letohrad, Hudební festival Zlatá Pecka a Hudební léto v kostele sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci. K nim se připojuje také Mezinárodní festival keltské kultury Lughnasad,“ konstatuje hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Kraj reaguje také na návrhy uvést zde jména dalších významných rodáků či osobností, které zde působily. „Zatím opomenuti zůstávali badatelé bratři Hermenegild a Karel Škorpilovi z Vysokého Mýta, kteří jsou slavní více v Bulharsku než u nás. Položili totiž základy bulharské archeologie a významným způsobem se zasloužili o vznik mnoha tamějších muzejních institucí. Zapsán bude také rodák z Bystrého P. František Antonín Mensi, kněz, vynikající kazatel a hudební skladatel osobité duchovní hudby, který na přelomu 18. a 19. století působil na panství rodu Martiniců,“ dodal Roman Línek (KDU-ČSL).

Mezinárodní hudební festival – Letohrad

Tato mezinárodní přehlídka představuje nepřetržitou třicetiletou kulturní tradici, která za dobu své historie prošla značným vývojem. Z malé regionální akce se postupně vybudoval respektovaný festival mezinárodního významu, kde vedle českých špičkových umělců hostují sólisté a tělesa z celého světa. Festival pomyslně otevírá brány i jiným stylům a propojuje klasickou hudbu s jinými žánry, vedle instrumentální a sborové tvorby zde své místo našla i opera. Od roku 1992 je udělována cena za nejlepší hudební výkon s názvem Grand Prix. Hudební přehlídka je spojena s národním buditelem Františkem Vladislavem Hekem. Mezinárodní hudební festival se stal nejvýznamnější kulturní akcí regionu a je akcí se značným dopadem a přesahem, která propaguje náš kraj v celém světě. Za dobu své existenci dosáhl vysoké umělecké úrovně a patří k největším akcím svého druhu v republice.

Hudební festival Zlatá Pecka

Tento multižánrový hudební projekt založila operní pěvkyně Dagmar Pecková. Jde o přehlídku, kde vedle klasické hudby nachází své pevné místo činohra, film i výtvarné umění. Cílem je ukázat zajímavé hudebníky a hudební projekty různých žánrů na mnoha místech v Pardubickém kraji. Významnou devizou je orientace festivalu na mladé interprety, kterým nabízí možnost vystoupit po boku zkušených umělců před početným publikem. Každoročně je část programu zaměřena na dětské publikum. Festival stále rozšiřuje své působení a dramaturgii. Přínosem pro region a jeho obyvatele je nabídka špičkových interpretů a souborů, které mohou zčásti zhlédnout zdarma nebo za velmi přijatelné ceny, a prezentace bohaté hudební a kulturní tradice regionu.

Hudební léto v kostele sv. Bartoloměje

Římskokatolická farnost v Heřmanově Městci organizuje již patnáct let mezinárodní festival Hudební léto v kostele sv. Bartoloměje. S myšlenkou nabídnout návštěvníkům železnohorského regionu krásu hudby v duchovním prostředí přišel v roce 2004 bývalý převor premonstrátského kláštera v Želivě P. Hroznata Pavel Adamec. Z původně několika letních koncertů se během dvou let stal festival, který je postaven na jedinečném geniu loci liturgického prostoru barokního skvostu kostela sv. Bartoloměje. Festival se stal ve své krátké historii vyhledávaným hudebním počinem nejen obyvatel heřmanoměsteckého regionu, ale i vzdálených míst celého Pardubického kraje. Hudební léto nabídlo již téměř sto koncertů špičkových interpretů z ČR i zahraničí. Festival spolupracuje jak s Komorní filharmonií Pardubice, která se stala již téměř rezidenčním festivalovým orchestrem a jejíž projekty jsou opakovaně s velkým úspěchem na festivalu uváděny, tak i s mezinárodními houslovými kurzy prof. Bohuslava Vítka v Litomyšli. Zpravidla na jednom z festivalových koncertů se představuje nastupující generace hráčů na smyčcové nástroje z celého světa. Jedním z cílů festivalu je dát prostor i mladé generaci nastupujících umělců, a proto festival spolupracuje s Konzervatoří Pardubice. Festival se za dobu své existence stal vyhledávanou kulturní akcí pro posluchače z širokého regionu Pardubického kraje a zároveň možností prezentace umělců s ním spjatých. Festival je unikátní svou otevřeností co nejširšímu spektru posluchačů včetně rodin s dětmi.

Mezinárodní festival keltské kultury Lughnasad

Jde o významnou kulturní akci s třináctiletou historií v Nasavrkách. Festival prezentuje unikátní kulturní dědictví Pardubického kraje – keltské osídlení Železných hor, Pardubicka a Chrudimska a s ním spojené tradice. Festival má mezinárodní dosah, každoročně se ho účastní sdružení prezentující keltskou kulturu z několika evropských zemí. S téměř dvěma sty účinkujícími v několikadenním programu a hudebními koncerty je největší akcí svého druhu v České republice a jednou z největších v Evropě. Součástí programu jsou řemeslné aktivity, odborné tematické přednášky předních archeologů, hudební a taneční vystoupení, ukázky dobových rituálů a tradic, duchovní aktivity, prohlídky původního keltského osídlení – oppida v Hradišti a mnoho dalšího.

Bratři Hermenegild a Karel Škorpilovi

Škorpilovi byli významná měšťanská rodina z Vysokého Mýta s výjimečnými zásluhami v kulturní oblasti. Byli světoběžníky, muzejníky a archeology.

Mimořádně kulturně plodná byla generace dětí pekaře Václava Škorpila a jeho ženy Anny, rozené Jirečkové. Z tohoto manželského svazku se narodilo dvanáct dětí. Z některých z nich se staly činorodé osobnosti a největšího věhlasu mezi nimi dosáhli Hermenegild (1858–1923) a Karel (1859–1944), kteří se usadili v Bulharsku původně jako učitelé. Ačkoliv ani jeden z nich neměl archeologické vzdělání, dosáhli významných úspěchů na poli bulharské archeologie, za jejíž zakladatele jsou dnes považováni. Bulharsko, vzniklé povstáním proti turecké nadvládě v roce 1878, nemělo dostatek inteligence, proto tam hojně proudili vzdělanci ze slovanských zemí, což bylo výhodné především z hlediska jazykové příbuznosti. Bratři společně založili Archeologické muzeum ve Varně, námořní muzeum ve Varně, muzeum ve Slivenu a další regionální muzea. Věnovali se soustavné sběratelské a badatelské činnosti a objevili mj. nejstarší bulharské hlavní město Plisku ze 7.–9. století. Zasáhli ale i do dalších oblastí. Karel založil v roce 1894 první bulharský turistický spolek a stál na počátku projektu přímořské rekreační zóny Zlaté písky. Bulhaři dnes odkaz bratří Škorpilů ctí a nejenže ve Varně dnes existuje ulice Bratří Škorpilů, ale nedaleké městečko Fandakli bylo ještě za Karlova života přejmenováno na Škorpilovci. Oba bratři jsou v Bulharsku pochováni.

P. František Antonín Mensi

Hudební skladatel se narodil v Bystrém v roce 1753 a byl od mládí veden k hudbě a k umění hudby. Svá první vzdělání získával nejprve ve svém rodném městě, pak v Chlumci nad Cidlinou a v obci Křinec. V Praze vystudoval filosofii a teologii. V roce 1776 byl vysvěcen na kněze a odešel jako kaplan do Smečna, sídelního města mocného rodu Martiniců. Na jejich panství pak jako kněz sloužil v různých farnostech až do své smrti v roce 1829. Po celou dobu kněžské služby se věnoval hudbě a byl činný rovněž jako učitel hry na housle a violoncello. Zejména se věnoval tvorbě duchovní hudby. Jeho osobité hudební dílo je na vysoké skladatelské úrovni, bohaté na melodie a harmonii. Z autorského díla je cítit opravdovost hluboké víry i vyšší účel, působí na city a směřuje k mravní a duchovní dokonalosti. Dosud bylo objeveno na 50 skladeb.