Chrudimské noviny Alžběta Langová přednášela živě z Institutu paměti národa

Dnes: 1°C
Zítra: 1°C
Pozítří: 1°C

Alžběta Langová přednášela živě z Institutu paměti národa

Pardubice - Nejen o lynčování v chrudimských ulicích, nebo z jakého důvodu museli všichni Chrudimáci odevzdat svoje rádia, že stála káva na černém trhu 17 tisíc a proč někdo spálil seznam komunistů vyprávěla Alžběta Langová on-line z Institutu Paměti národa. Pokud jste nestihli začátek, nic se neděje, můžete si záznam posunout zpět. Jak se žilo za protektorátu? Co se mohlo a co se nesmělo? A čím se Pardubice lišily od ostatních měst Protektorátu Čechy a Morava? Odpovědi najdete v rozhovorech, které s pardubickými pamětníky natáčeli dokumentaristé Paměti národa. Posledním dílem z řady „Kino Příběhy 20. století“ prováděla dokumentaristka Šárka Kuchtová.

Dokument je prokládán autentickými vzpomínkami pamětníků z Východních Čech. „Okleštěné Československo mělo obrovský problém s novými běženci, přišlo tisíc lidí, o které se museli lidé postarat...“ uvedla pořad slovy o uprchlících ze Sudet dokumentaristka Šárka Kuchtová.

„Období Druhé republiky už není demokratický stát, jak si ideálně představujeme,“ začala vysvětlovat Alžběta Langová. „Stát se choval k uprchlíkům v určitých ohledech dost krutě. Úřady dostaly v prosinci 1938 nařízení sepsat všechny uprchlíky od roku 1910," popsala, jaká dohoda o výměně obyvatelstva proběhla s Německou říší. Úřady v jednotlivých hejtmanstvých měly vytvořit seznamy. S vědomím všech důsledků tam zapisují, že nemají být vynecháni ani Židé německé národnosti. Přestože informovanost o tom, proč sem Židé ještě před Mnichovem přišli, musela být jasná.“

V chrudimském archivu schraňují více než 800 jmen z okresu Chrudim. „U jmen je přímo napsáno - ‚Navrhuje se výměna, jelikož jeho odchodem by se uvolnilo místo pro jiného uprchlíka, nebo - ‚Je to chudý člověk, nemajetný.‘ -Takže to už je ukázka, jak ten stát fuguje ve stylu diktatury," uvedla Ažběta Langová.

Ředitel městského úřadu například Němcům odmítl vydat seznam chrudimských komunistů. „Když odjeli, rada Pešek s pomocí uklizečky Dymákové seznamy spálili.“ Zatýkání probíhalo v několika fázích. „V první fázi pozatýkali všechny, které měli na seznamu. Potom nastalo jaro a léto, kdy se zdá, že je to spíš takový pokus se tvářit, že vlastně ten protektorát je něco jako ochrana, a ta správa se nechce tvářit tak tvrdě. Naopak bují národní život, konají se poutě. A potom vypukne v září válka a s tím se pojí další zatýkací akce...“

 

 

„Kino Příběhy 20. století“ z Institutu Paměti národa v Pardubicích přináší východočeská pobočka Paměti národa za podpory Statutárního města Pardubice, Pardubického kraje a holdingu Enteria.

Petra Vintrlíková

Reklama