Chrudimské noviny Přihláška do UNESCO pro kulturní krajinu v okolí hřebčína v Kladrubech nad Labem již příští rok

Dnes: 3°C
Zítra: 3°C
Pozítří: 2°C

Přihláška do UNESCO pro kulturní krajinu v okolí hřebčína v Kladrubech nad Labem již příští rok

Kladruby nad Labem - Když při své dovolené narazíte u nás nebo ve světě na památku UNESCO, vždy je to zárukou, že jde o něco mimořádného. Celkem 192 států podepsalo úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a na seznamu je nyní aktuálně 1640 památek. Časem by k nim mohla být zařazena i Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem. Alespoň takový je cíl ministerské rady památky, jejíž členové se v závěru minulého týdne sešli na svém prvním jednání v císařské jídelně kladrubského zámku.

Hlavní cílem je vše zkompletovat a připravit nominační dokumentaci tak, aby příští rok v září mohla být podána přihláška se všemi náležitostmi. Od toho data probíhá dvou až tříletý proces, v jehož závěru se rozhodne o zapsání či nezapsání památky na kýžený seznam,“ vysvětluje první náměstek hejtmana Pardubického kaje Roman Línek (KDU - ČSL), který byl ministry zemědělství a kultury Marianem Jurečkou a Danielem Hermanem (oba KDU - ČSL) pověřen řízením devítičlenné rady. Jejími členy jsou dále místní senátorka Miluše Horská (Nes.), poslanec Jan Chvojka (ČSSD), náměstci ministrů zemědělství, kultury a životního prostředí, ředitel hřebčína a zástupci dalších odborných organizací.

Náš úkol není jednoduchý, protože Česká republika má na seznamu už 12 kulturních památek z let 1992–2003 a indikativní seznam zájemců je také dlouhý. Troufám si říci, že máme ale náskok v tom, že už v souvislosti s dokončením rekonstrukce velké části hřebčína se na to postupnými kroky už několik let cíleně připravujeme a nyní navíc máme velmi dobré odborné zázemí ve členech této Rady památky, která je zatím v České republice ojedinělá,“ uvádí Roman Línek. Pardubický kraj sice není zřizovatelem hřebčína, ale spravuje zde silnice druhé třídy a Střední školu chovu koní a jezdectví. Podporuje také propojení budované Labské cyklostezky se zdejším areálem. Ten by se mohl stát novým velkým magnetem pro turistický ruch v kraji.

Dokončují se srovnávací i historické studie

Důležitým podkladem pro přihlášku budou nyní studie, které zhodnotí výjimečnost tohoto místa v porovnání s dalšími podobnými památkami ve světě. Ve prospěch kladrubského hřebčína hovoří především přes pět set let dlouhá tradice kultivace zdejší krajiny pro účely chovu koní a zejména to, že krajina stále aktivně slouží tomuto účelu, aniž by se tu zničily původní historické hodnoty. „Historie tu sahá do přelomu 15. a 16. století, tedy do doby Pernštejnů, kteří začali krajinu se spoustou močálů přetvářet a obdělávat pomocí důmyslných odvodňovacích a zavlažovacích systémů. Z jejich doby vede nedaleko Kladrub nad Labem poslední část Opatovického kanálu, ze kterého byl pak na konci 18. století vyveden takzvaný Kladrubský náhon. Ten je důležitou součástí zdejší kulturní krajiny a hřebčín podal žádost o jeho uznání kulturní památkou,“ dodává v této souvislosti Línek. Srovnávací studie hřebčína a jeho kulturní krajiny bude dokončena už letos koncem léta, historická pak příští rok na jaře.

Krajinu chrání památkáři už nyní

Předstupněm přihlášky na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO bylo v závěru loňského roku vyhlášení krajinné památkové zóny „Kladrubské Polabí“ a od 1. května letošního roku i Evropsky významné lokality v rámci NATURA 2000. Ta zahrnuje jak oblast lužního lesa, tak areál hřebčína, luk, výběhů a pastvin. Památková zóna obsahuje dodnes zachovanou komunikační síť. Osa symetrie hlavních kladrubských stájových objektů směřuje do Řečan a jako hlavní osa krajinné kompozice je pak vnímána alej z velkého nádvoří směrem na západ ke dvoru Františkov a dál.

Účast v prestižním klubu je příležitostí i závazkem

S podáním přihlášky souvisí i spousta dílčích kroků, které se týkají propagace, a to jak vůči turistické, tak i odborné veřejnosti u nás a v zahraničí. Proto plánuje Rada památky uspořádat v příštím roce mezinárodní krajinářskou konferenci a vydat různé publikace s textem v češtině i v angličtině. „Do tisku jsme již zadali knihu s názvem Hřebčín v Kladrubech nad Labem - Krajina koní, na které pracovali odborníci z oblasti památkové péče, ale rádi bychom vydali i novou reprezentativní obrazovou publikaci,“ říká ředitel Národního hřebčína Jiří Machek.

Být zapsán do Seznamu světového dědictví znamená stát se členem jakéhosi prestižního klubu.

Kromě mezinárodní propagace to znamená také velkou příležitost ve sféře služeb pro cestovní ruch. Rád bych, aby Pardubický kraj místním obcím pomohl například s širší urbanistickou studií, která bude s tímto rozvojem počítat. Spolu se starosty jsme se byli vloni podívat v podobném Lednicko-valtickém areálu a viděli jsme, že se tam běžný život zapsáním na seznam UNESCO nezastavil, ale přinesl řadu nových možností. Na druhé straně je tu ale povinnost památku udržovat a kontinuálně se o ni starat,“ poznamenává předseda Rady památky Roman Línek.

 

red

Reklama