Pardubice - Poctu Janu Kašparovi, který byl spolu se svým bratrancem Evženem Čihákem průkopníkem letectví v českých zemích, vzdali účastníci slavnostního shromáždění v budově bývalé reálky na Komenského náměstí v Pardubicích.

Na návrh náměstka hejtmana Jana Tichého (ČSSD) byla ve foyeru školy, kterou absolvoval i tento slavný letec, odhalena pamětní deska Jana Kašpara. Ode dneška ponese také velký sál reálky jméno prvního českého aviatika.

Na pamětní desce nemůže chybět ani Kašparův Blériot v nádherném reliéfu z dílny výtvarníka Josefa Procházky. Radost udělal i praneteři Jana Kašpara Evě Perrové, která spolu se Společností Jana Kašpara usiluje především o důstojnou renovaci jeho hrobu na pardubickém starém hřbitově.

„V průběhu renovace budovy bývalé reálky jsme občanům slibovali zpřístupnění přízemních prostor a každý může vidět, že se nám to postupně daří,“ říká při této příležitosti Jan Tichý.

„Kromě Czech pointu v pravé části jsme dali také velký sál a reprezentační prostory v levé části k dispozici různým spolkům, příspěvkovým organizacím a dobrovolnickým sdružením. A teď se to navíc nebude plést s jinými prostory, protože všichni budou chodit do Sálu Jana Kašpara,“ dodává náměstek hejtmana.

Se jménem slavného letce by ale brzo mohlo být spojené celé náměstí, na kterém stojí budovy Krajského úřadu Pardubického kraje. To dosud nese název Komenského, snad podle vysoké koncentrace bývalých škol.

Podle dohody Pardubického kraje a prvního městského obvodu Pardubice však nic nebrání jeho přejmenování na náměstí Jana Kašpara. „V parku bychom chtěli umístit malou plastiku, která by návštěvníky upozornila na historické souvislosti s tímto místem,“ uvádí Jan Tichý.

Jan Kašpar navštěvoval pardubickou reálku v letech 1893 - 1901. Svůj vztah k technice však nalezl až při studiu strojního inženýrství a jeho zájem a zvídavost ho přivedly až leteckým pokusům a v roce 1910 k možná nečekanému prvenství na českém aviatickém nebi.

O tom, jak chtěli Jana Kašpara následovat i novodobí aviatici, natočil dokumentární film režisér Jan Kiss. Diváci měli možnost shlédnout dokument v průběhu odpoledne dokonce několikrát a zároveň si mohli také popovídat s jeho tvůrci a hlavními hrdiny.

Tím největším byl bezesporu pilot Petr Mára, který při potlačení pudu sebezáchovy náročný let i v ne zrovna ideálním počasí  na několikátý pokus uskutečnil.  Film 100 let poté, a stále znovu podpořil také Pardubický kraj.