Chrudim - Chrudimské noviny pro vás připravily seriál, ve kterém budou postupně představováni kandidáti do podzimních senátních voleb. 
 
Protože se domníváme, že podstatná je stručnost a jasnost, všem kandidátům jsme položili stejně jednoduché otázky.

- Za jakou stranu kandidujete?

- Co máte za sebou ve své profesi?

- Jaké jsou Vaše společenské aktivity?

- Co chcete nabídnout voličům?

- Kolik bude stát Vaše kampaň?

- Kdo Vám vaši kampaň financuje?

- Proč by měli voliči volit práve Vás, v čem vynikáte nad ostatní kandidáty?

- Jak byste jednou větou charakterizoval svou činnost v Senátu, budete-li zvolen?

- Jaký je Váš názor na funkci Senátu v naší republice?



Jako pátou představujeme Magdu Křivanovou:

Magda Křivanová

Za jakou stranu kandidujete?

Kandiduji za Občanskou demokratickou stranu v části okresů Chrudim a Havlíčkův Brod, jedná se o senátní obvod č. 44.

Co máte za sebou ve své profesi?

Původní profesí jsem historik. Po absolutoriu Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1987 jsem nastoupila jako odborný pracovník do Souboru lidových staveb Vysočina, mnohým známého spíše pod pojmem skanzen Veselý Kopec. Věnovala jsem se především technickým památkám a velkou část let strávených na tomto pracovišti jsem zasvětila rekonstrukci historického centra města Hlinska Betlém. Zabývala jsem se také vědeckou činností a publikováním z oboru lidové architektury a technických památek. Od roku 2002 působím v komunální politice, v roce 2006 jsem se stala starostkou města Hlinska a od roku 2004 jsem i členkou krajského zastupitelstva. Snažím se celá léta podporovat projekty, které jsou smysluplné a vedou k rozvoji města Hlinska i širšího regionu (např. vybudování domova seniorů, domu s pečovatelskou službou, multifunkčního kulturně společenského centra, mimochodem tato stavba získala Čestné uznání TOP INVEST 2011 za nejlepší investiční projekt roku, revitalizace památkové rezervace Betlém, rekonstrukce sportovního areálu).

Jaké jsou Vaše společenské aktivity?

Z pozice starostky jsem se samozřejmě zapojila do mnoha společenských aktivit, které jsme jako město buď připravovali, nebo jsme jim poskytli patronát. Nejvíce se věnuji dětem, mládeži, seniorům a snažím se podporovat všechny projekty, které vedou ke „kultivaci“ společenství občanů, a to jak v Hlinsku, tak i v širším regionu. Tyto aktivity jsou pro mě nejen velmi příjemnými pracovními povinnostmi, ale ráda jim věnuji i to málo volného času, který mi zbývá.

Co chcete nabídnout voličům?

V případě, že získám dostatečné množství hlasů od voličů, chci pozorně sledovat a posuzovat sociální témata v předkládaných zákonech, vzhledem ke svému humanitnímu vzdělání také oblast kultury, sportu, dětí a mládeže. Nebudu slibovat, že zařídím obchvaty měst, protože Senát takové pravomoci nemá. Nebudu slibovat, že ze své pozice ovlivním, jak budou fungovat střední školy a nemocnice na Chrudimsku a Havlíčkobrodsku, protože to přináleží krajským samosprávám. Co naopak mohu slíbit, že nevynechám žádnou příležitost, abych těmito i dalšími problémy v dobrém a hezky „otravovala“ ministry a poslance, kteří o daných věcech rozhodují. Dle mého názoru by senátor měl plnit roli tzv. „místního ombudsmana“ a být osobností, která je spojovacím prvkem mezi zákonodárci a vládou ze strany jedné a občany z dané oblasti ze strany druhé. Senátor má být tou osobou, která pomáhá řešit problémy, jež jsou možná z hlediska centrální úrovně méně podstatné, ale pro nás občany tohoto regionu velmi významné. I dobře míněné záměry na centrální úrovni nejsou mnohdy prováděny s ohledem na praktický dopad na obce, města a jejich občany.

Kolik bude stát Vaše kampaň?

Odhadem kolem 500 tisíc Kč

Kdo Vám vaši kampaň financuje?

Největší část nákladů na volební kampaň bude hrazena z centrálních prostředků ODS, částí se budu podílet osobním financováním.

Proč by měli voliči volit právě Vás, v čem vynikáte nad ostatní kandidáty?

Ke kandidatuře do Senátu jsem se rozhodla po pečlivé rozvaze na základě řady zkušeností a poznatků z dlouholetého působení v komunální a krajské politice. Přesto si dovolím odpovědět pouze na první část, když na druhou část této subjektivní otázky odpovídají zpravidla občané ve volbách. Volební „soupeři“ jsou většinou kolegové z komunální politiky, s nimiž mám naprosto korektní vztahy a nepochybně se všichni hlásíme k regionu, ve kterém kandidujeme. Poněkud na rozpacích jsem vždy z kandidátů, kteří si před volbami najednou vzpomenou, že existuje nějaká Chrudim, Hlinsko, Havlíčkův Brod  … Určitě nepostavím svou kampaň na větě: Zvolte ženu do Senátu! Nikdo mě nenutil dělat mou práci, takže nemám důvod volat po kvótách zastoupení žen v politice, jakkoli je pravdou, že ženský pohled na svět bývá trochu odlišnější od mužského přístupu. Jsme citlivější na projevy nespravedlnosti, méně vstupujeme do konfliktů a umíme najít kompromis a společný zájem i tam, kde byly vykopány hluboké příkopy nedůvěry. Věřím, že pro voliče je podstatná moje čitelnost a stálost hodnotám, které vyznávám a které neměním. Neměním s každými volbami ani politickou stranu, i když by to třeba mohlo být v dané chvíli výhodné. Závěrem si dovolím větu, kterou někdo může nazvat jako klišé, ale já si za ní stojím. Chci dokázat svým osobním přístupem a jednáním, že i vrcholná politika může být oblastí, kde slušnost, mravnost a respektování základních principů demokracie má šanci obstát.                      

Jak byste jednou větou charakterizovala svou činnost v Senátu, budete-li zvolena?

Pokud dovolíte, dvěma větami. Být prospěšnou občanům tohoto státu, voličům svého obvodu prosazováním kvalitních zákonů. Mým cílem je přiblížit dění v centru potřebám „venkovských“ regionů a pomáhat tam, kde běžné mechanismy výkonu státní moci a správy selhaly a senátor může svými kontakty a jednáním pomoci v tíživé situaci jedince či společenství občanů.

Jaký je Váš názor na funkci Senátu v naší republice?

Podle nedávného průzkumu se dvě třetiny dotázaných domnívá, že Senát jako ústavní instituce je pro fungování České republiky zbytečný a měl by být zrušen. Jestliže tak velká část veřejnosti není přesvědčena o potřebnosti Senátu, není na místě zlehčovat tento pocit s odkazováním, že Senát přece plní roli ústavní pojistky, a proto se o jeho důležitosti nepochybuje. Problém dnešního Senátu spočívá v tom, že většinu zastoupení má sociální demokracie, která je naopak v opozici v Poslanecké sněmovně. A tak se zákony mnohdy vrací do Sněmovny, aniž by to bylo něco platné. Senát by neměl trucovat, že volby do Poslanecké sněmovny dopadly podle přání většiny. Protože po příštích volbách se z dnešní opozice může stát vládní strana a také bude chtít schvalovat zákony podle svého volebního programu. Senát by se měl soustředit na svůj hlavní úkol – hlídat kvalitu došlých zákonů z Poslanecké sněmovny. Někdy se stává, že po změti různých pozměňovacích návrhů poslanců je prohlasován zákon, kde jeden paragraf umožňuje to, co paragraf jiný popírá a výsledná verze již příliš nekoresponduje s původním záměrem. V Senátu je dost prostoru na opravu takových nesrovnalostí, aby se zákony poslané do života občanů nemusely za půl roku přepisovat novelou, která nás všechny stojí zbytečné peníze.

Uměřenost ve výdajích by Senátu také více slušela. Jsem přesvědčena, že nastala doba k zahájení seriózní diskuze o počtu a rozložení volebních obvodů, kdy jejich současný stav v řadě případů nerespektuje přirozenou historickou sounáležitost dané oblasti. Zde se naskýtá otázka, zda současný počet senátorů je skutečně potřebný a zda vážně neuvažovat o částečné rekonstrukci senátu, a to jak z hlediska počtu senátorů, tak také redukci funkcí v senátu. Proč má mít 81 členů tohoto sboru vedle předsedy ještě 5 místopředsedů, tak tomu dnes nerozumí zřejmě nikdo.

Děkujeme za odpovědi