Zveřejňovat nebo nezveřejňovat zvukové záznamy z jednání našich zastupitelů? Právníci Úřadu pro ochranu osobních údajů údajně říkají, že je to přinejmenším diskutabilní. Nelze se proto divit, že radnice ve své opatrnosti přistoupila na jejich doporučení a vstřícný krok vůči veřejnosti - zveřejňování pracovních výstupů námi zvolených zástupců, náhle zarazila.

Ptám se tedy - jde o adekvátní krok? Například Krajský úřad v Pardubicích se chystá zavést z jednání krajských zastupitelů online vizuální přenosy na internetu. Také zdejší soudy informují pravidelně o veřejných hlavních líčeních a uvádějí plná jména obžalovaných včetně jejich adres, i skutky, za které jsou popotahováni. A to jednoduše proto, že jde pokaždé o veřejná jednání stejně jako v případě veřejných schůzí chrudimských zastupitelů.

Od čeho tedy jsou tato jednání veřejná, když je budeme zamykat do archivu? Proč znevýhodňujeme ty občany, kteří se z různých důvodů nemohou odpoledne na tyto schůze dostavit a chtějí si svoje zastupitele čas od času bez průtahů zkontrolovat? A co když schůze z veřejně přístupného místa natočí naše noviny a jejich celý průběh zveřejní?

Nedovedu si vůbec představit, že by v takovém případě mohl být nějaký právník úspěšný, pokud by namítal, že jsme se dotkli osobních údajů některé z osob, o které se během veřejné schůze jednalo. Je přeci věcí radnice, aby zajistila, že citlivé údaje neproniknou na veřejnost. Technicky to lze provést. Rušit ale kvůli tomu šmahem všechny zvukové záznamy z veřejných schůzí zastupitelů je přinejmenším alibismus, pod který lze pohodlně schovat nejednu nepříjemnost či jakýkoliv sporný bod jednání. Vždyť, kdo by stál o to, aby mu lidé viděli do karet? S tím ale musí politici počítat a kdo jiný by je měl kontrolovat, než ti, kteří si je zvolili. Nebo má snad radnice před námi co skrývat?

Ať se tedy na mne páni radní nezlobí - je to krok neadekvátní situaci. Krok, který vrací chrudimskou radnici kamsi do neproniknutelného nitra Afriky, odkud lze vytahovat na světlo boží pouze takové informace, které se hodí tzv. do krámu a ty nepříjemné umožňuje pod zástěrkou ochrany osobních údajů zamést pod koberec. Je to krok, který má s principy demokracie pramálo společného a je v rozporu se sliby, které nám komunální politici dali - totiž, že otevřou radnici co nejvíce veřejnosti. Bohužel, na tento slib rychle zapomněli.