Velikonoce jsou za námi. Ty letošní mi připadaly, jako by ještě dozníval kovid. Duben se přehoupl do druhé poloviny.

21. dubna má svátek Alexandra, dříve Anselína. O svaté Anselíně sejme semeno do země.   

To na svatého Vojtěcha, 23. dubna, je pranostik mnohem více.  Bouřky před Vojtěchem – déšť o žních.  Když na svatého Vojtěcha prší, nebude ovoce, a hlavně nedozrají švestky.

Za to Vojtěchovské lny a ječmeny bývají nejlepší.

Dubnový obrázek Jaroslava Korečka

Následuje svatý Jiří.  Co na svatého Jiří vína vídáme, o svatém Havlu neobíráme. Co o svatém Jiří zazelená, to se po něm ztratí. Do svatého Jiří, nebojte se hada ani štíra. Jak dlouho před svatým Jiří žába vříská, tak dlouho po něm mlčí.  Jasný Jiří – pěkný podzim.

25. dubna slaví Marek. Na svatého Marka deštivo – sedm týdnu blátivo. Brambory sázené na svatého Marka – bude jich plná jamka. A konečně: Kolik zimy před Markem, tolik zimy po něm.