Evropská unie si sama sobě kope hrob. Jak mě to napadlo? Zakázala nám používat označení rum, které nahradil příšerný obchodní název tuzemák, potom přišla na řadu marmeláda a teď to odneslo pomazánkové máslo, které si natírají v Česku na pečivo už celé generace spotřebitelů. A právě u takových zdánlivých maličkostí to všechno začíná a člověku teprve dochází, co je to klientelismus.

Nedivím se proto vynálezci českého pomazánkového másla, který se jeho výrobě věnuje už přes čtyřicet let a dává obživu téměř dvě tisícovkám zaměstnanců, když včera odmítl na kameru rozhodnutí EU respektovat a poukázal, že jiné tři země v rámci unie získaly výjimku a mohou označení pomazánkové máslo dál používat, zatímco čeští zástupci se svými argumenty u Evropského soudu neuspěli. Chápu jeho zdravé naštvání, když označil české vyjednavače za neschopné úředníky a evropské komisaře dokonce za hlupáky.

Jenže komisaři žádnými hlupáky nejsou. Dobře si spočítali, komu výjimku dát a za koho lobbovat a za koho už nikoli. Stále více se tak naplňuje rčení našeho pana prezidenta, že pokud to takhle půjde dál, staneme se v unii brzy bezvýznamnou provincií. Otázkou ale zůstává, zda si mezitím EU sama pod sebou nepodřeže větev, protože namísto silné konfederace se z ní stává velký socialistický moloch prolezlý korupcí, který se nám snaží řídit naše životy a mluvit do nich, aniž o to stojíme. To už dávno není o svobodě ducha, nýbrž o ignorantství.