Přijeli, viděli, namalovali a pak se přišli lidem v sídlišti U Stadionu pochlubit, co pro ně vymysleli. Jenže se zlou se potázali. Zaplněná jídelna zdejší základní školy pražské inženýry architekty vypískala.

Jak by ne, klidné místo k životu jim chtěli proměnit v jakousi dopravní zkratku a rozparcelovat na desítky menších parkovacích "chlívků". Nejspíš dobrý úmysl, ale nepochopený v kontextu zdejšího bytí, které má úplně jiný ráz než rušná Praha.

Byl jsem tenkrát u toho - lidé svoje sídliště nedali. Bylo sympatické, jak se dokázali v mžiku sjednotit a mluvit společným hlasem. Ne nadarmo zde potom dřívější radniční koalice "prohrála" komunální volby na celé čáře. Lidé U Stadionu to prostě vidí a cítí úplně jinak. Pro ně to znamená importované "barbarství" velkoměsta, podobně jako v minulosti horkovod instalovaný podél řeky Chrudimky.

Jenže čas ubíhá a nic podstatného se tu neděje. Horkovod zůstal i přes sliby nezakopán, ale především se výrazně nezlepšily podmínky k parkování uvnitř sídliště.

A tak to lidé vzali opět do svých rukou. Sami našli místa i způsob, jak zde nově parkovat. A dodejme, že za minimální peníz. Ukázali tím, že je jejich instinkt a důvtip mnohdy silnější než drahá studie architektů. Bude tedy na radnici, zda hozenou rukavici zvedne a ukáže, že umí vynalézavosti svých občanů naslouchat.