Podobně absurdní situaci by nevymyslel ani mistr absurdního dramatu, bývalý, všemi milovaný prezident Václav Havel.

Po pandemii covidu nikde ani vidu, ani slechu. Počty nově nakažených jsou již několik týdnu na tak směšných cifrách, že je snad tumfne i počet těch, kdo se spálili od sluníčka a museli vyhledat odbornou pomoc. Přesto stále nosíme na obličejích roušky a respirátory, dusíme se, opruzujeme a nadáváme. Stále jsou v platnosti i některé dokonale nesmyslné vládní předpisy, které zásadním způsobem omezují právo, které každému z nás garantuje ústava, a sice právo shromažďovací.

Aspoň že experimentální léčbu, kterou je očkování, ještě nezavedli inženýři dobra a lásky jako povinnou.

V této situaci chrudimská radnice už podruhé ruší oblíbenou Slavátorskou pouť, která je vyvrcholením léta.

Sorry, Loutkárno, ale ty to fakt nejseš.

Nabízí se myšlenky o „předposranosti“ místních politiků a falši jejich plaček nad tím, jak jim nezbylo nic jiného, než pouť opět odpískat. Mutace všeho druhu prý útočí a kdo ví, co bude na podzim. Nikdo si nechce spálit ruce a mít podíl na x-té vlně nemoci, jež prý zázračně vymýtila chřipku. Nebo se chřipka svezla s coronavirem na jedné vlně, protože soukolí výdělků farmaceutických firem už bylo dávno roztočeno?

Kdo ví.

Faktem zůstává, že ani letos se kolotoče na Resselově náměstí neobjeví, poníci u divadla trpět nebudou a dětem zbývá vydat se tam, kde mají politici více odvahy a lidem oblíbenou zábavu dopřejí.