Ač se to nezdá, uběhlo právě půl roku od doby, kdy zdejší radnice zažila pořádné zemětřesení. Staré „dinosaury“ nahradila „mladá krev“ a za podpory outsidera komunálních voleb – sociálních demokratů, vznikla nová koalice. Jedna její část, konkrétně Piráti, se proto ohlédla a bilancovala, co se jí podařilo. Považuji to za skvělou příležitost, rozjet nový seriál, v němž se pokusím přiblížit, jak zdejší politici plní sliby dané voličům před volbami.

Pokud Piráti své „úspěchy“ řadili podle toho, jakou jim přikládají prioritu, jde o žebříček vskutku kuriózní. Na místě prvním se totiž skví „odejmutí čestného občanství Stalinovi a Gottwaldovi“. Hrdinství tohoto kroku poněkud devalvuje fakt, že ostatní bolševické kreatury Piráti v tomto seznamu ponechali. Nejspíše nebyly tak „divácky“ vděčné, jako zmínění pánové.

Následuje „otevření jednání komisí rady města pro veřejnost“. Veřejnost, jež horko těžko hledá cestu k veřejným jednáním o údajně milovaném „Leťáku“, jen v pirátských snech najde cestu k jednání komisí, která přetékají koncentrovanou nudou a v podstatě též zbytečností. Naplnit řady „komisařů“ se totiž také moc nedařilo, ještě že zde příznivci Pirátů mnohdy sedí na několika židlích. Jak uvádí známý twiterový komentátor „Dojnice“: „Já chápu, že primátor nejezdí v Dacii a má nějaké placené poradce. Přesto se mě zmocňuje takový nejasný pocit, že se Piráti (a nejen v Praze) vrhají po honorovaných funkcích ve srovnání s těma ošklivýma zprofanovanýma stranama s vervou dosud nevídanou.“ Tomu ostatně odpovídá i neúnavná snaha zdejších pirátských prominentů o zisk dobře placených postů ve vedení města. Oba pánové – Aleš Nunvář a Pavel Štěpánek se přesto ne příliš úspěšně snažili veřejnosti vysvětlit, kolik na jejich úpravách město ušetří. Nakonec to hodilo hezkých 12 tisíc korun. Později se však ukázalo, že v této úspoře chybí odměny členům osadních výborů. Zdroje však jsou, a sice peněženky nás všech.

Další bodem má být zřízení komisí pro digitalizaci a cestovní ruch. Zde asi obligátní „no comment“. Platí napsané výše.

Zveřejňování zápisů z rady města a jmenovitého hlasování radních je také krokem k větší otevřenosti. Věčná škoda, že jde o suchopárné úřednické lejstro, kde to nejzajímavější – obsah diskusí, které radní vedou, zůstává nezveřejněno. Ještě by se lidé mohli dovědět, jak jsme se domlouvali na Kadeřávka a to by fakt nešlo!

Změna otevírací doby sběrného dvora, revize poplatků a otevření Re-Use centra tamtéž jistě potěšila pravidelného návštěvníka tohoto místa, městského zastupitele Richarda Herbsta (ANO 2011). Jeho žlutý hyundai zde stojí snad každý den. V každém případě, krok správným směrem. Děkujeme!

Zavedení otevřených kalendářů vedení města ukázalo, jak vtipně okomentoval diskutér pod článkem Chrudimských novin, důvěru panující mezi pány a vládci radničními. Jeden sleduje druhého, druhý nevěří třetímu a všichni se společně smějí čtvrtému, který neumí najít svůj kancl. Díky Bohu za chodníky, jež lze opravit. Bez nich by snad nebyla mezi chrudimskou politickou elitou názorová shoda.

Nu, a co plánují Piráti do dalších měsíců? Sociální byty, aneb Slibem nezarmoutíš? Zpřístupnění katakomb pod náměstím? Samá voda (ta se také prozatím pod křídla města nevrátí). Propojí Medlešice a Slatiňany cyklostezkou. Konečně, chce se říci. Leč, i toto bude vyžadovat koncepční řešení a ne jen nakreslení několika čar v Pardubické ulici. Ta však prozatím není.

Zavádění přímých přenosů ze zastupitelstva je fajn věc. Novinář nemusí sedět ve vydýchané zasedačce na Pardubické, uvaří si doma čaj a vše v klidu napíše. Veřejnosti je však tato „atrakce“ srdečně ukradená. Koho by taky bavilo, koukat čtyři hodiny na „strejce“, kteří se nejsou schopní shodnout na stavbě sjezdu ke sportovištím?

Rozklikávací rozpočet - cesta správným směrem. Opět jej však ocení především pisatelé novin.

Louka pro psy měla být už včera, navyšování parkovacích kapacit ve městě beru za slib z říše sci-fi. Tedy, nepovažují-li Piráti za jediný možný přístup ten, který předvedli na hřišti za sportovní halou. Bez koncepce, hlavně levně, ať se Svobodným dobře spí a moc nás nezlobí svými fantasmagoriemi o bezdlužnosti. Hřišť je ve města dost.

Více stromů ve městě? Proč ne? Ale nejdřív je pro ně třeba udělat místo vykácením těch starých. Třeba jasanu za Divadlem Karla Pippicha.

Poněkud mi v tomto pirátském ohlédnutí chybí výčet věcí, které se nepovedly, nebo naopak povedly, ale nejsou příliš populární. Ano, jde hlavně o šikanózní krabičky s radary, jimiž vyznavači svobody Piráti oblaží zdejší i přespolní šoféry. Ke chlubení to však není, chápu.

V dalším díle si posvítíme na vzdušné zámky budované před volbami Hnutím ANO 2011 a následný tvrdý knockout reality.