Není to nikdy příliš veselé, když se noviny musí obracet na soud, aby zjednal průchod práva v místech, kde nám ta naše mladá a bující demokracie zavane sibiřským gulagem. Bohužel, stane se a potom již nastupují pánové vyšší, než my všichni, aby rozhodli, zda je možno zveřejňovat, kolik bere úřednice na městském úřadu, nebo nezveřejňovat, kolik bere městský policista.

Místní samospráva má mnohá pozitiva. Většina úřednic a úředníků je přátelských, ochotných a dokonce se dá i říci, že ty správní poplatky vybírá s jistou nechutí a pozorný klient zahlédne v jejich očích cosi jako omluvu. „Krapet se stydím, že vám, mému zaměstnavateli a chlebodárci, musím stáhnout z účtu správní poplatek za vydání občanky, řidičáků. Mrzí mne to, nezlobte se,“ hovoří beze slov ty dobré ženy a muži za přepážkou.

Zkoušeli jsme to s armádičkou samosprávy několikrát po dobrém. Odpovědí bylo vždy žlučovité, hašteřivé „NE“. Prý jim chceme ublížit a požadujeme něco, nač neexistuje právní nárok. Inu, uvidíme. Materiály vyprodukované městským úřadem, co odmítnutí žádosti o poskytnutí informace, v níž závistivý redaktor toužil vědět, jak se to tedy se svobodou a právem má, byly předány pánovi, jenž honosí se titulem JUDr. Ne, Michal Staněk to není.

O následujícím vývoji vás budeme informovat, zůstaňte naladěni...