Chcete se dozvědět o tvorbě Jana Blažeje Santiniho (3. 2. 1677 – 7. 12. 1723) něco, o čem se všeobecně moc neví? Nemusíte znát žádné výčty nejrůznějších geometrických tvarů, které v architektuře používal. Ostatně je v hlavě nenosili ani jeho současníci. Pokud stále nevíte, kam tím mířím, nenechte se zmást všelijakými tvrzeními o tom, co všude Jan Blažej Santini podle toho a onoho geometrického vzoru jistojistě vytvořil, a poučte svoje okolí jako skutečný odborník! Pokud se chcete dozvědět, o čem historici umění často před lidmi raději mlčí, aby jim nebrali iluze, tak neváhejte a čtěte dál!

Santiniho domnělá díla v Chrudimi. Morový sloup a stará radnice.  Foto: Chrudimské noviny

Svízel určování toho, co slavný Jan Blažej Santini skutečně po světě, ať už v Praze, na Zelené hoře nebo třeba v nám blízké Chrudimi či Chrasti, vytvořil, spočívá v tom, že můžeme na základě znalosti jeho díla a použitých architektonických obrazců geometrických pouze těžko odhadovat, na čem se možná podílel, případně někde mezi řečí v krčmě osvětlené svíčkami po desáté hodině večerní potajmu cosi pošeptal některému z městských konšelů, kteří jeho postřeh potom využili v požadavcích na projektování chrudimského morového sloupu. Vysvětlení to má prosté, a tím můžete strčit do kapsy všechny rádoby nabubřelé odborníky, kteří by vám chtěli věšet bulíky na nos, jak moc jsou sečtělí a podobně.

Z aktuální výstavy Santini a svět jeho architektury.  Zdroj: Národní technické muzeum v Praze

Pokud vám někdo například bude vykládat, že důkazem možného autorství Santiniho na staré chrudimské radnici jsou voluty a podobné řeči a v případě morového sloupu Proměnění Páně podobně, můžete všechny lehce vyvést z omylu informací o příručce, která změnila pohled historiků umění na zkoumání Santiniho díla.

Z aktuální výstavy Santini a svět jeho architektury.  Zdroj: Národní technické muzeum v Praze

Ta příručka je dodnes k dohledání přinejmenším v jedné moravské zámecké knihovně a současníci Santiniho z ní také často a rádi vycházeli. Jedna velká kniha zahrnovala všechny možné geometrické obrazce použitelné v architektuře, jaké vás jen napadnou, ze kterých si mohli vybírat a různě je spolu kombinovat. A proto je tak těžké, ba dokonce nemožné v dnešní době určit bez dohledání originálních plánů staveb nebo jiných písemností s jasným dokladem autorství, které stavby jsou opravdu dílem slavného Santiniho.

Z aktuální výstavy Santini a svět jeho architektury.  Zdroj: Národní technické muzeum

A tím je záhada barokní gotiky rozluštěna. Pokud se chcete o tvorbě Jana Blažeje Santiniho dozvědět více, nepropásněte od dnešního dne až do 5. ledna příležitost navštívit v Národním technickém muzeu v Praze výstavu Santini a svět jeho architektury, která se koná u příležitosti 300. výročí od jeho odchodu na onen svět, jenž připadá právě na dnešní den, a vzhledem ke všem odborníkům, kteří se na výstavě podíleli, určitě stojí za to!