Chrudimské noviny Jaroslav Koreček: Babička

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Jaroslav Koreček: Babička

Bylo horké, ospalé nedělní odpoledne, kdy mě zavolal jeden můj známý lékař. Po osmašedesátém emigroval do Rakouska. Samozřejmě to neměl vůbec jednoduché. Do roka se musel naučit německy a absolvoval kolečko po nemocnicích, než se propracoval k vlastní ordinaci. Žena se za ním dostala po několika letech. Nemusel ale spát na kartonech jako někteří, ke kterým se obrátilo štěstí zády. Na zbytek života by se rád vrátil domů, do Čech.

A tady se dostávám k tomu, proč mě vlastně dost rozčílený volal. Byl jsem nakupovat v jednom marketu a vidím, jak nějaká babička zápasí s nákupním vozíkem. Babičko, říkám, já vám s tím vozíkem pomůžu, jestli chcete. Byla moc ráda. Když si nákup vyložila, nabídl jsem ji, že jí vozík odvezu zpět. Kolik tam babičko, máte peněz? Deset korun, odvětila. Tak jsem hmátl do kapsy a dal ji desetikorunu, abych ji ušetřil cestu. Když jsem vrátil vozík, zjistil jsem, že je prázdný a že si ho i prázdný vyzvedla.

Chvíli jsem váhal, co mu na to říci. Trochu jsem se styděl, ale někdy je dobré znát názor někoho, kdo tady hodně dlouho nebyl a najednou zjistí, že se někteří lidé vůbec nezměnili. Samozřejmě, že je dost bohatý na to, aby ho desetikoruna zničila. Mrzelo ho, že ho okradl člověk, kterému se snažil pomoci.

Podívej se, snažil jsem se to nějak zlehčit. Všechny babičky nejsou jako ta od Boženy Němcové. Jsou také Baby Jagy. Z perníkové chaloupky. Tady se beztrestně kradou miliony a lidé si na šlendrián zvykli. Bohužel kradou i ti, kteří se po emigraci vrací do své původní vlasti. Pro některé to jistě bylo vysvobození, že se mohli vrátit. Tam byli na podpoře nebo vybírali popelnice. Po návratu zde zázračně zbohatli. Někomu se díky svým schopnostem a píli podařilo vypracovat a nabýt značného majetku i mimo svoji vlast. Ale těch moc není a hlavně se sem moc nehrnuli.

Mě stal pravý opak, říkám. V nejmenované prodejně ve Slatiňanech na Sečské ulici jsem se snažil sehnat rohový profil, který jsem si nakonec nekoupil. Zato jsem tam sehnal semena, která jsem marně hledal. Když jsem nasedal do auta, přiběhl za mnou jeden z prodavačů. Pane, vy jste si ten profil nevzal a my jsme vám ho počítali. Vrátil mi dvacetikorunu. My nekradem, pravil.

Tak to se zase stalo mě. I když nevím, zdali jsem pana doktora přesvědčil, že všichni nekradou.

Jaroslav Koreček

Reklama