Stvořidla zná snad každý. Buď o nich slyšel, nebo četl. Foglarova Dvojka měla nedaleko tábor. Když pojedete Pacifikem z Ledče po proudu Sázavy, vystupte ve Smrčné a pokračujte po levém břehu po červené značce do Stvořidel. Půjdete podél vyhlášeného peřejnatého úseku Sázavy. S Potápkou jsme zde byli na závodech dvakrát. Vždy se děti bavily tím, že po kamenech přejdou Sázavu suchou nohou.

Stvořidla na Sázavě, kresba Jaroslav Koreček

Den před tím, než jsem se na Sázavu vydal, byl zde stav bdělosti. Já jsem našel náplavy jehličí a šišek, skoro o metr výše. Když se vydáte ze Stvořidel po červené proti proudu, tak začínáte hned za kempem. Přes louku si zkrátíte veliký meandr řeky. Stezka pokračuje mezi obrovskými balvany do skalnatého kaňonu. Zanedlouho se dostanete k Rodrigově skále. Zde hoši končili svoji hru. Házeli kamarádovi míčky, které musel chytit. V jednom byl klíč. Skála je převislá a tak to nebylo jednoduché.

Nedaleko se na jednom balvanu v řece opaloval mladý pár. Ahoj volám. Konečně vidím bobra na Sázavě. Myslel jsem, že už vyšel z módy. Nám se líbí, odpovídala mávající dvojice. Došel jsem k Velké peřeji. Hučící zakalená voda se valila v zúženém korytu. Sladká to hudba pro uši vodáka. Na balvanech jsem našel čtyři křížky, těch, kteří přecenili svoje síly.

Když jsem se vracel, dvojice na balvanu již nebyla. Setkal jsem se s nimi u lávky. Tam si prohlíželi další křížky. Řeka je vždy krásná, když průzračná zurčí mezi balvany, nebo když se přes ně hnědožlutá valí. Vždy se před ní s pokorou skláním. Nemám rád, když se někdo naparuje, jak něco zdolal nebo pokořil. To jen živly, příroda to umožnila, ale jen proto, že jsi byl slušně připraven.