Jaroslav Koreček: Jak to bylo s Moranou ve Škrovádu

O Květné neděli jsem se již zmínil. Také se jí říká Smrtná. Vynáší se Morana. Někde se jí říká Mařena. Moréna, Smrtka, Smrtholka. Je to původně pohanský zvyk. Vynášení zlé zimy a vítání jara. Ve Škrovádu se Moréna vynášela již několikrát. Slaměnou figuru děti dozdobí a na krk dostane korále z vyfouknutých vajíček. Tentokrát byly dvě. Jak se česky říká: sichr je sichr. Velká se spálila na ohni. Malou děti hodily do Chrudimky. Když odplouvala, provázela ji říkanka. Moranu neseme s velkým nosem, do vody ji dáme, jaro přivítáme.   

Na ohništi jsme zkoušeli upéci vdolky. No spíše placičky z hladké mouky. Moc se nepovedly. Pečení také ne. Z jedné strany se pálily, z druhé byly nedopečené. Máme se stále od našich předků co učit. Třeba to budeme někdy v budoucnu potřebovat.

Za chladného počasí jsme se alespoň u ohně ohřáli. Po úklidu břehů Chrudimky, který Moraně předcházel, to bylo příjemné. Tentokrát vše profesionálně zdokumentovala paní Vincenciová, za což jí Okrašlovací spolek Škrovád moc děkuje...