Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Kdo by neznal pranostiku sv. Medarda. Měl svátek v úterý 8. června.  Sv. Medard byl franským biskupem a staral se především o chudé. Svoje šaty dal slepému žebrákovi. Jako malého chlapce ho přepadla prudká bouře, ale před promoknutím ho zachránil velký orel, který se náhle zjevil na obloze a roztáhl svá křídla.

V úterý bylo krásné, slunné počasí. Zastavil se soused a ptal se, zdali bude pršet. Máš štěstí, náhodou jsem se ráno díval na synoptické mapy. Fronta se zastavila nad Anglii a začíná se mírně stáčet. Vypadá to, že nejméně tři dny pršet nebude. Je to trochu zamlžené vysokou oblačností, ale z toho déšť nehrozí. Možná nějaká bouřka. Ty ale spolehlivě rozežene podhořanský kopec. Jdu sekat, pravil soused.

Jaroslav Koreček, Senoseč ve Škrovádě, kresba

Ve středu byl další horký den. Odpoledne přišla bouřka od severovýchodu, takže podhořanský kopec nezafungoval. Naštěstí se sousedovi podařilo dosušit, co posekal o víkendu. Čerstvě posekanou trávu stačilo obrátit. Ve čtvrtek opět horko k nedýchání. Odpoledne, dvě bouřky. Stihli vše dát do kup a přikrýt. V pátek dopoledne, jak přes kopírák. Jasno a horko k zalknutí. Odpoledne, bouřka vylepšená kroupami. Když okolo nás běžela sousedka s plachtou přes hlavu, aby se kryla před kroupami, otočila ji k našim oknům. Jako by tušila, že se zrovna dívám. Z očí ji šlehaly plameny, které se vyrovnaly těm nebeským. Pochybuji, že se mě ještě někdy soused zeptá na počasí.