V sobotu přišel dlouho očekávaný déšť. Nepotěšil ale návštěvníky Salvátorské pouti v Chrudimi. Křesťanský význam pouti se již dávno vytratil. Během večera se vyjasnilo a v neděli byl krásný slunný den.

Na pouť jsem se dostal až večer. Byl jsem sice ochuzen o zvukový doprovod atrakcí, ale o to víc jsem si je mohl v klidu prohlédnout. Před starou radnicí stál strašidelný dům. Oblouky na jeho štítu korespondovaly s barokními tvary štítu radnice. Všude černé pirátské vlajky s lebkou a se skříženými hnáty. Uprostřed mohutná krásně vyvedená hlava ďábla.

Do obrovské zubaté hadí hlavy vjížděli vozíky. Vedle stála houpací loď Santa Barbara. Všude opět pirátské vlajky. Na horním konci náměstí stála její sestřička. Piráti jsou v módě.

Vedle kostela se tyčila štíhlá věž, která byla zhruba stejně vysoká. Na vrcholu vlála vlajka Evropské unie. Světští vědí, co se žádá. Před Slejškovou hospodou se krčil malý řetízák. Vedle stály houpačky, lodičky. Na bocích byly umně vyvedeny květy ve stylu „komediantský realismus“. Většina ostatních atrakcí zářila novotou a zdobena byla americkou retuší. Na to si zvou studenty Akademie, jak se mě pochlubili.

Již dávno se nic nesestavuje z dřevěných podlážek. Umně vyzdobená kasa a nástupní mola se nasunou pomocí hydrauliky na kamion. Vše v nerezu nebo hliníku. Smotají se elektrické přívodní kabely a jede se dále. Věž se pomocí hydraulických válců složila během několika minut. Hydraulika přitáhla bočnice a vnikl dlouhý desetitunový návěs. Ručně se sundala jedině hvězdnatá Evropská vlajka.

A tak si říkám, neměli bychom se místo prázdného žvanění a demonstrování podívat jak to dělají komedianti? Těm Evropa neujíždí. Jenže, na rozdíl od nás, většina z nich tvrdě maká, včetně dětí.