Prakticky od poloviny dubna svítí slunce skoro každý den. Země vysychá a nějaká louže se stává vzácností. V zimě nechybí prakticky u žádného okna krmítko pro ptáčky. Nesmíme na ně zapomínat ani v létě.

Už dlouho jsem neviděl projíždět městem kropicí vůz. V Paříži se ulice splachují, nebo kropí nejméně dvakrát denně. Ve Slatiňanech kde se kropičky vyrábí, kropily v rámci zkoušek ulice i několikrát denně. Lidem se zpříjemnilo prostředí v rozpáleném městě. Ono se z klimatizovaných kanceláří na prosluněné město pěkně dívá, ale všichni nemají možnost vyjet si někam do stínu k vodě. Na ulicích je to mnohdy o život. Zvláště starší lidé raději ani nevycházejí ven. A mnoho z nich toho hodně pro město udělalo. Nemluvě o dětech, které by měly trávit v přírodě celé prázdniny.   

Po kropení zbylo dost různých louží, ze kterých se mohli ptáčci napít. Podívejte se po městě, zdali nějakou najdete? Myslím, že těžko. Na napajedlo pro ptactvo stačí nějaká těžší miska, aby ji ptáci nepřevrhli. Zpravidla se dělá ptačí napajedlo z kamene. Nejlépe, když se umístí do nějakého volnějšího prostoru, nejméně půl metru nad zem. Jinak z něho uděláte krmítko pro kočky. Když ptáček kočku vidí, tak si dává velký pozor. Navíc svým křikem upozorní ostatní. Po chvíli to kočka raději vzdá a zmizí.

Nezapomínejte ani na motýlky. Ti mají nejraději, když jim někde u květinového záhonu vytvoříte malé bahýnko, ze kterého se napijí. Stačí i mělký talíř, do kterého doléváte vodu. Po nějakém čase uvidíte, jací fešáci se u vás budou slétat. Ve své obětavosti pro zvířátka nezapomeňte ani na sebe. Pitný režim není radno podceňovat.