V dusném pozdním odpoledni 6. července se konalo shromáždění k uctění památky Mistra Jana Husa. Před 604 roky byl tento den upálen v Kostnici. Sešli se chrudimští husité, jak poznamenal pan architekt. Městská policie položila mohutný věnec k rozpálenému Mařatkovu pomníku Mistra Jana Husa. Po dlouhé době měl mít projev někdo jiný než bývalý starosta, který jako brilantní rétor hovořil u pomníku Mistra Jana Husa rád. Dokonce se mi zdálo, že se našemu velkému mysliteli pokouší podobat. Některé chrudimské dámy přiznávají, že na pietní shromáždění chodily hlavně kvůli němu.

Současný šéf radnice byl viditelně nervózní, když ho paní farářka uváděla. Všechny ale překvapil. Jeho projev byl krátký a myslím, že se i líbil. Některé dámy se potom se svým slovem k této významné vzpomínce přidaly.

Shromáždění končilo modlitbou, kterou doprovázel dětský sbor. Konečně to máme se zpěvem, poznamenala charismatická paní farářka. Zdálo se mi, že i havrani krákorají do taktu. Svoboda se skloňovala ve všech pádech. Slovo národ a vlast jsem možná přeslechl. Po více než šesti stoletích mi připadá, že neustaly spory o majetek církví a zase se nás rozhoduje v cizině. Slova Mistra Jana Husa by proto neměla upadnout v zapomenutí a naopak by se měla neustále připomínat.

Kalich na náhrobku ze 16. století.Po zrušení hřbitova byl zazděn do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pochází z hrobu tehdejšího faráře.