Přiblížil se den trampského bálu. Pozvánky se rozeslaly a rozdaly do chat. Všichni byli zvědaví, kolik se večer sejde lidí. Bylo to poprvé. Muzikanti účast potvrdili a ti jsou nejdůležitější. Pro jistotu se připravily provizorní lavičky z prken a špalků. Vše může ovlivnit počasí. Nakonec se osazenstvo v hojném počtu sešlo a počasí se umoudřilo. Velký Manitou na Krkanku nezapomněl.

Už v podvečer se začaly trousit první masky. Indiáni a indiánky převažovali. Přišlo i několik desperátů a pirátů. Nechyběl vodník ani paďouři. Nejvíce se ale líbil Maharádža s harémem, který hlídali enuchové a ti měli celý večer co dělat. Trampové na harém zle dotírali. Na začátku bálu měl šerif Capr sólo. Jedna z odalisek se nejrychleji ze všech šerifa chopila a za chviličku byl trampský parket plný. Je pravda, že se jim Capr poctivě věnoval celý večer. Dokonce s jednou na hodinku zmizel, aby ji ukázal světlem měsíce zalité údolí Chrudimky. Kamarádům, kteří za ním přijeli, to bylo trochu líto, a tak mu zanechali zápis do kroniky:

Láska pomine - kamarádství nikdy ne. Vidíš Capře, je to pravda. Když se dvě duše sejdou, tak se vožerou a tak to bylo i s námi. Obsah - Muškát,whisky and kmínka, rum a grog. To snad stačí na naše shledání a rozloučení. Hombré a Kivi.

Z Maharádži se nakonec vyklubal pan redaktor z Pardubic a jeho kamarádky. Ty měly nakonec úspěch ještě větší. Končilo se pozdě v noci a údolí pomalu zakrýval ranní opar, když se vraceli do svých stanů a chat.