Byl páteční večer a já jsem čekal na zatmění Měsíce. Jako z udělání byly mraky. Celý týden jasno a teď se zatáhne. O půlnoci začal měsíc pomalu prosvítat. Nakonec jsem konec zatmění uviděl.

Bylo to moje poslední zatmění. Byl jsem rád, že jsem o něj nepřišel. Dříve měli lidé ze zatmění hrůzu. Téměř s jistotou se začalo vždy něco dít a většinou nastaly zlé časy. Tak uvádějí kroniky. V sobotu jsem hledal nějaké vyjádření našich politiků, ani v neděli jsem nikde nic nenašel. Začal jsem být značně nervozní. Ani Mirda, ani Mirka. Mlčel i pornoumělec a přitom to má v náplni práce. Mlčí kníže, pan profesor a starosta, jako by neexistovali. Podle předpovědi měl být měsíc celý rudý. Mě sice připadal normální, ale byly mraky. Jasná práce agentů z Kremlu. Ale proč se to tají. Je to moc divné. To není normální. U benzinek nejsou velké fronty. Dokonce i vlaky jezdí podle jízního řádu. To je věc naprosto vyjimečná. Policie na silnici se přetvařuje a dělá jako by nic, nezesiluje hlídky. Ten zdánlivý klid je podezřelý. To přeci není normální, aby to bylo normální zatmění. Jestli bude klid i v pondělí, tak je to jasný. Jedou v tom společně i s prezidentem.