Chrudim – Bezpečnostní opatření jsou v souvislosti s konáním staročeské chrudimské pouti letos tak přísná, že pomalu i holubi se musí kontrolovat, jestli musí mít povolení k letu. Přitom je terpve 7. srpna. Betonové bloky chrání občany obecně před útokem vozidlem. Podle některých jsou tak strategicky rozmístěné, že teď už se tam nedostane nejen terorista, ale ani babička s chodítkem. Je to vůbec potřeba?

Opět tu máme malou ukázku z laboratoře absurdity. Betonové zátarasy musí zablokovat vjezdy všude, kde to jde. Nikdo nesmí projet za žádnou cenu. Nejsou jen kusem hmoty — jsou symbolem doby. Jde o životní postoj, který se rozmáhá už od dob covidu. Bezpečnost je prioritou.

A tedy — jak jinak ji zajistit než pomocí několika tun betonu rozmístěného podle algoritmu „kam se to vejde“? Obchodníci slaví. Městští úředníci ukazují, že něco dělají. Politici mají zase před čím pózovat pro tiskovky. A o události lze bezvýznamně psát, aniž by se autor musel o svůj krk bát.

Foto: Chrudimské noviny

Tenhle „UrbanBlock“ je tu pro všechny. I pro ty, kteří si jen potřebují bezmyšlenkovitě otevřít pusu pod článkem svým komentářem mimo mísu, aby si ulevili od vlastního hnusu.

Ale některým by to mohlo připomenout, že když se lidé bojí, pro někoho je to velmi dobře. Momentálně je totiž větší šance, že umřete na vlastní cholesterol dřív, než do vás na pouti najede terorista. Někteří to berou s humorem — a bariéry označují za takzvané „preventivní Hepnarové bloky“. Člověk nikdy neví. Někomu stačí i zamávat před očima barevným šátkem. 

Ale otázka je trochu jiná. Jak to celé funguje? V pozadí totiž tiše čeká klasická totalitní taktika: kdyby se totiž náhodou něco stalo, jakákoliv tragédie se svede na zlé demokraty. A to je ta odpověď.

Foto: Chrudimské noviny