Chrudim je s Elektrárnou Opatovice (EOP) propojena pupeční šňůrou už desítky let. Nevzhledné roury, přivádějící do města teplo, lemují nejen místní komunikace, ale třeba i břeh řeky Chrudimky v hustě obydlené zástavbě, a podle všeho se v nejbližší době napojí také na městský stadion. Je to výsledek toho, že má Chrudim už od 90. let v dozorčí radě opatovických elektráren svého zástupce. Prvním byl tehdejší starosta Jiří Nový, prozatím posledním je současný první muž radnice Petr Řezníček.

Členové dozorčí rady EOP, tedy i naši zainteresovaní starostové a primátoři, jsou už od prvopočátku finančně motivováni řádově statisíci korunami ročně do vlastních kapes tak, aby rozvoj elektrárny a propojení s ní podporovali. Proto jsme svědky stále většího počtu připojených městských objektů na přívod odpadního tepla z Opatovic podle kupeckých počtů - dal, má dáti...

Opatovická chobotnice se mezitím rozrostla do obrovitých rozměrů a je na ní závislých zhruba 200 tisíc obyvatel Hradce Králové, Pardubic, či Chrudimě, z nichž se teď stali, jak si posteskla pardubická primátorka Fraňková, rukojmí mnohem většího ekonomického dravce, jímž je společnost Czech Coal finančníka Pavla Tykače, dodávající elektrárně uhlí z vlastní hnědouhelné pánve na severu Čech.

Czech Coal přitom dlouhodobě avizuje, že buď uhlí dodávané elektrárně citelně zdraží, nebo s ní už smlouvu dál neprodlouží, což bude mít v obou případech za následek jediné - razantní zvýšení ceny dodávaného tepla zdejším domácnostem. Hovoří se až o stoprocentním navýšení. Elektrárně totiž nezbyde, než na podmínky Czech Coalu buď přistoupit anebo nalézt náhradní zdroj uhlí v zahraničí, které se prodraží vinou delší přepravní vzdálenosti. V opačném případě bude elektrárna na prodej.

I přes všechny tyto varovné signály jsme dál svědky předkládání nových a nových návrhů na připojení městských objektů na přívodní chapadla opatovické elektrárny. Zastupitelé pak pro ně hlasují v rámci "úspor" ohlašovaných finančně motivovanými starosty, jejichž průměrná odměna činí podle důvěryhodného zdroje více než 400 tisíc korun ročně.

Je proto úsměvné číst výzvu pardubické primátorky o zneužívání nerostného bohatství státu, které je ve skutečnosti soukromým vlastnictvím, neboť se ho stát za pochybných okolností zbavil. Také Topolánkův mediální výkřik proti Tykačovi nevěstí nic jiného, než bezradnost současných nebo bývalých politiků v dozorčí radě EOP nad počínáním zdatnějšího finančníka. Není divu, když se ve světě byznysu nikdy nepohybovali. Přesto nechávají i za této situace dál hlasovat o co největším napojení svěřených objektů na centrální zdroj tepla a je pak na místě se zeptat, kdo vlastně dělá z jeho odběratelů rukojmí.