Radnice se rozhodla prodat svoji další městskou nemovitost (byt v Pardubické ulici) a vzhledem k tomu, že se nachází ve velmi žalostném stavu, nezbývá, než takový záměr kvitovat. Dokonce lze pochválit i to, že město nepřichází s nijak přehnanou prodejní cenou jako v případě Charvátovy vily v Hniličkově ulici, za kterou chtělo kdysi přehnaně moc a potom marně několik let vyhlíželo kupce. Zkrátka, dát v centru města 280 tisíc za byt, který jeden z jeho dřívějších nájemníků podpálil, je asi tak akorát na to, aby kupci zbyly další peníze na jeho rekonstrukci a dalo se v něm poté bydlet.

Proč to připomínám? Ze zcela prostého důvodu. Většina městských nemovitostí není totiž ve vůbec dobré kondici a patří svým technickým stavem k naprosto nejhorším v Chrudimi. Není divu, léta se do nich neinvestovalo, přestože mají atraktivní polohu a většina z nich přitom leží v samotném srdci města. Stačí se porozhlédnout v Široké ulici, na Žižkově náměstí nebo na Palackého třídě a hned vám bude jasné, které domy všichni dohromady vlastníme.

Proto musí přijít náprava, k níž vedou pouze dvě cesty - buď nemovitosti, které delší dobu chřadnou, prodat, anebo do nich s určitým záměrem investovat. Přirozeně nejvýhodnější je druhá varianta, která však vyžaduje naprosto jasný záměr vedení radnice, především ale manažerské schopnosti odpovědných lidí. Dosavadní prodeje městských nemovitostí lze proto chápat na úvod jako dobrý počin, protože nepatřily k těm, na kterých by se dalo něco smysluplného vystavět, ať je to již zmíněná Charvátova vila, kterou si teď někdo rekonstruuje k bydlení, rekreační chata ve Skutči, anebo zpustlý dům v Poděbradově ulici, který od města koupil slatiňanský podnikatel Martin Málek a chce ho přeměnit na dům potravin a zmrzliny.

Když k tomu ještě připočteme na začátku zmíněný byt, jde ve všech případech o úspěšné zářezy na pažbě prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD), který dokázal město těchto neprodejných trvalek zbavit. Ale co s ostatními objekty, které jsou mnohem atraktivnější? V jejich případě už to bude nejspíš na hlubší úvahu, protože se nacházejí v samém centru a všechny dohromady by měly zapadat do nějaké koncepce. Rozhodně by ale neměly plnit funkci sociálních bytů, které do historického centra nepatří a domy postupně znehodnocují podobně jako předtím v Poděbradově nebo Pardubické ulici. V každém případě by měly mít tyto budovy úroveň odpovídající významu města a společně nám všem přinášet užitek. A ne jako doposud, kdy jsou spíše pro ostudu.