Můj známý měl dopravní nehodu na motorce. Předjížděl v nepřehledné zatáčce mezi Sečí a Kovářovem pomalejší auto, bohužel ale přes plnou čáru, což neměl, a při zařazování zpět do svého jízdního pruhu dostal smyk, upadl s motorkou na vozovce a zůstal nehybně ležet. Měl zlomenou klíční kost a chvíli byl v bezvědomí. Motorku za sto tisíc na odpis do šrotu.

Druhý příběh se odehrál v roce 2005 na Pardubicku, kde nedal dlouholetý holický starosta Ladislav Effenberk přednost mladému motorkáři, který jel po hlavní silnici, a z vedlejší silnice ho prostě autem "sestřelil". Nehoda skončila tragédií, protože při ní zemřela šestnáctiletá spolujezdkyně na motorce. Pro viníka havárie jistě trauma na celý život. Tato tragédie byla připomenuta v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny, v nichž má právě Effenberk vést kandidátku sociální demokracie v Pardubickém kraji.

Proč oba případy srovnávám? Pro zjevný nepoměr v potrestání obou uvedených viníků dopravních nehod. Jak si myslíte, že dopadl náš třiadvacetiletý motorkář v prvním příběhu? Za prvné se sám potrestal tím, že si zničil drahý motocykl a je kvůli komplikované zlomenině už několik měsíců v pracovní neschopnosti. Než se však stačil uzdravit, zařehtal úřední šiml a předvolal si ho k přestupkové komisi při MěÚ Chrudim. Nikoho tu nezajímalo, že je mladík řidičem z povolání a na místě přišel o řidičský průkaz s poukazem, že ho čeká ještě "tučná" správní pokuta. A navrch mu bylo strženo i sedm bodů z celkových dvanácti. To vše s odůvodněním, že zákon údajně jinou možnost potrestání v takovém případě nezná.

A jak dopadl starosta Holic? Odešel od soudu jako bezúhonná osoba s čistým trestním rejstříkem. Nebyl mu odebrán ani řidičský průkaz. Zaplatil pouze uloženou pokutu a byla mu soudem stanovena povinnost náhrady způsobené škody. To znamená, že mohl zase nastoupit do zaměstnání a zapojit se do veřejného života, zatímco mladíka z našeho prvního příběhu připravili chrudimští úředníci o práci kvůli banálnímu dopravnímu přestupku. Jen jsem teď zvědavý, jak jim z podpory v nezaměstnanosti bude splácet vysokou správní pokutu. Nejspíš na něj pošlou exekutora a připraví mu tak opravdový "start" do života...

Z výše uvedeného čouhá zhůvěřilost našeho právního řádu na sto honů. V momentě, kdy se k němu ještě přidá horlivost některých zainteresovaných osob, nemá už v jistých momentech žádný výchovný charakter, nýbrž přímo devastující účinky. V plné nahotě se tu odkrývají paradoxně také daleko vyšší pravomoce přestupkových komisí k potrestání dopravních deliktů, než mají k dispozici naše soudy. Jak kdysi v žertu pronesl jeden můj známý soudce: "Když už si sedneš za volant opilý, tak ať to stojí za to. Protože když budeš mít v krvi jen necelé promile, skončíš u přestupkové komise, která ti může sebrat řidičák a napařit dvacetitisícový flastr. U nás to budeš mít ani ne za třetinu a ještě ti řidičák zůstane..." Na tomto názorném příkladu vidíte, vážení čtenáři, jak jsou naše zákony postavené na hlavu.