Má město podnikat, nebo nemá podnikat? Takovou otázku si nejspíš položil každý, kdo si přečetl zprávu o tom, že Chrudimská beseda zprovoznila v budově Muzea novou kavárnu "Kafe v galerii". V dřívějších dobách, myslím tím za první republiky nebo i dříve, bylo přitom naprostou samozřejmostí, že města podnikala. Jenže to se to tenkrát na radnicích jmény známých podnikatelů jenom hemžilo. A dnes? Kde jsou všichni ti Wiesnerové, Popperové, Vaňkové a další, kteří pracovali pro naše město v čestných funkcích zadarmo? Radnice v současnosti řídí za mzdu kariérní politici, jejichž zkušenosti s podnikáním jsou ve většině případů nulové a jedinou manažerskou prací, kterou v životě prošli, je právě ta na radnici za peníze nás, daňových poplatníků. Popřípadě sem míří v momentě, kdy se jim nedaří vlastním podnikáním uživit. V Chrudimi máme takových případů (politiků) hned několik, a to na obou stranách, jak v koalici, tak i opozici. To je první aspekt této věci.

Druhým aspektem, který vyvolal kolem kavárny "Kafe v galerii" tolik rozruchu, je politická doktrína Strany svobodných občanů a chybějící podnikatelské cechy, jejichž prostřednictvím si radnice v dřívějších dobách kontrolovaly kvalitu a užitečný počet jednotlivých služeb na území města. A nyní? Na jedné straně doktrína Svobodných volající po absolutní liberalizaci podnikatelského prostředí a zákazu podnikání radnic, aby živnostníkům nekonkurovaly, a na straně druhé absolutní živelnost pokud jde o počet a sortiment nabízených služeb ve městě. Tzn., že tu máme víc prodejen potravin, než je schopno tohle město uživit, že zde máme víc prodejen nábytku či s textilem, než je potřeba, a dalších služeb, které se mezi sebou už delší čas v nemilosrdném tržním prostředí navzájem evidentně likvidují. To proto, že tu neexistují všeobecně, nejen v Chrudimi, žádné mechanismy, které by situaci průběžně vyhodnocovaly a určovaly, co je pro tohle město přínosem a co už nikoliv. V praxi je to pak celé završeno vstupem velkého počtu mezinárodních prodejních řetězců na území našeho města, kde se zatím setkáváme pouze s těmi, které obchodují s potravinami, masem, uzeninami, obuví, sportovními potřebami, nábytkem, textilem, léky, tabákem, časopisy a novinami, elektrem, anebo hračkami. I proto už se v Chrudimi nesetkáváme s celou řadou jmen tradičních obchodníků, s nimiž bylo město po dlouhá léta spojováno.

A co budeme dělat v momentě, až k nám zamíří ekonomicky silné řetězce, podnikající v pohostinstvích, kavárnách, cukrárnách nebo čajovnách? V České republice jich nepůsobí zrovna málo a stále se rozpínají. Najde se někdo, kdo před nimi ochrání v uvedených odvětvích chrudimské živnostníky? Budou to kariérní politici, nebo snad Svobodní? Zatím nic takového, přiznejme si, nepomáhá, a Chrudim je stále více pohlcována globalizací, která, zatímco my tady se handrkujeme o jednu městskou (naši společnou) kavárnu, si postupně vybírá svoje oběti v podobě bankrotujících drobných podnikatelů. Položil si už někdy někdo otázku, co nastane, až se jednou zhroutí globální ekonomika? Kolik chrudimských živnostníků potom otevře svoje obchody, kolik městských služeb bude fungovat? Pokud tohle nezůstane v nějaké rovnováze a město bude dál žít ve stále větší závislosti na zahraničním kapitálu, nemá podle mne cenu řešit "konkurenci" jedné kavárničky, když necháváme té skutečné, smrtící konkurenci v Chrudimi otevřená vrata.

P. S. V pátek 28. března si připomeneme, že se před 422 lety narodil učitel národů - Jan Ámos Komenský. Kolik z nás zná jeho dílo? Víte například, že už v 17. století varoval před vznikem monopolů? Komenský k tomu mimo jiné ve své knize Obecná porada o nápravě věcí lidských napsal: "Monopoly nemají být nikde povoleny, protože je hanbou každého národa brát lidem chléb od úst." Už jste pochopili smysl těchto řádků, které napsal jeden z největších Čechů, kterého tato země kdy měla? Kdo ne, bude dál mylně vykládat, že je kavárna "Kafe v galerii" ostatním likvidační konkurencí.