Chrudim má Pavlíka "Roztleskávače", Heřmanův Městec Tondu Hradce, Slatiňany měly až do 25. ledna Lubomíra Čmelíka alias "Fitiho", který získal přezdívku po dvojnásobném šampionovi formule 1 Emersonu Fittipaldim. To proto, že se léta živil, než tato profese zanikla, jako závozník řidiče náklaďáku. Všechna tři jména přitom spojuje jediné - jde o postavičky, které zná dobře nejen jejich město, ale i lidé daleko za jejich hranicemi. První dva jsou spojeni se sportem, Fitiho proslavily především v 70. a 80. letech taneční zábavy.

"Ten svět je jako květ, vrať se zpátky, vrať se zpět...," znělo pokaždé v podání tehdejší zábavové skupiny Rubín ve slatiňanské restauraci na Středu anebo v nedaleké Svídnici, a v první brázdě pod pódiem nekřepčil nikdo jiný než maskot kapely - postavou drobný Fiti. Radost z něj sálala na sto honů, protože tohle byl jeho svět. A lidé ho povzbuzovali a samozřejmě jej poznávali, kdekoliv se s ním potkali. A on se nezapomněl s nikým z nich pozdravit. Bohužel, z tohoto světa zbyly už jen střípky, protože tanečních zábav je dnes ve srovnání s dřívějškem pomálu a také kamarádi Fitimu odrostli. Změnila se i doba, která Fitiho přinutila protloukat se světem, jak se dá.

Svoji cestu si vybral sám pod tlakem událostí. Ztratil pracovní uplatnění a tak jediné, co mu v životě zbylo, byl bicykl s vozíkem, který se stal zároveň prakticky jeho jedinou obživou. Přišel tedy o pravidelný příjem, ne však o dobré srdce. Zůstal v jádru tím klukem, který si dál snil o svém světě a nechtěl přemýšlet o tom, čím ho omezuje ten současný. Nebyl z těch, který by natahoval ruku a křičel: "Nakrmte mě!" Jeho světem bylo přátelství k lidem, které pokaždé vyzařoval, a vůně dálek a benzinu, které však už vstřebával pouze ze sedla svého bicyklu. A právě po této cestě odešel. Zůstal po něm jen stín plachého úsměvu, z něhož se pozvolna vytrácela jiskra veselého chlapíka, který nám už všechnu svoji radost dávno rozdal. Odešel možná tam, kde je mu dobře, kde je svět jako květ...