"Pomáhat a chránit." Heslo, které bylo naplněno v praxi. Bez fanfár, okázalosti a očekávání vděku. Řeč je o chrudimském republikovém policistovi Michalu Jinochovi, který vzal kosu a šel pokosit přerostlou trávu, jež bránila motoristům pod sídlištěm Na Větrníku v bezpečném vjezdu na hlavní silnici a ohrožovala tak jejich životy. Jako muž zákona věděl, že věc nesnese odkladu a že nemá cenu vyčkávat, až se město domluví se státem, kterému část uvedeného pozemku patří, protože tu co chvíli může dojít k opravdovému neštěstí. Proto konal a konal správně, protože tím možná někomu ušetřil velké trápení.

Muže činu mám rád. Nemám ale rád ty, kteří se vymlouvají na "objektivní" potíže, proč to nejde. Protože pak to zpravidla jde, až když se někomu něco stane a kdy už je na všechno pozdě. Nemám také rád ty, kteří nad takovými nebezpečími mávnou jen rukou a zlehčují je, ačkoliv jsou to oni, kdo mají konat a jsou za to placeni. A už vůbec nemám rád ty, kteří jsou za to odpovědní a kolem problému každý den jezdí a dělají, že ho nevidí. Policista Jinoch ho naštěstí viděl, přišel a vyřešil ho. Přesně v duchu přísahy, kterou složil. A nepotřeboval k tomu ani pistoli ani haldu úředních razítek, pouze zdravý selský rozum, obyčejnou kosu a pár minut svého času.

Co z toho vyplývá? Že jsme zapomněli mnohdy zdravý selský rozum používat a děláme z jednoduchých věcí větší problém, než jaký ve skutečnosti je. A to dokonce i za cenu toho, že to může někoho zabít. Zkrátka, že je někdy úřední šiml tak pomalý a nevýkonný, že nezbývá, než si pomoci sám.