Před komunálními volbami se v Chrudimi rozhořela plamenná polemika o tom, zda má město podnikat či nikoli, a to v souvislosti s kavárnou Cafe v galerii, kterou na pár měsíců otevřela Chrudimská beseda, než byla zase přinucena ji zavřít. Osobně jsem zastáncem teorie, že pokud někdo spravuje nějaký majetek, měl by s ním umět i efektivně nakládat, tedy s ním i podnikat, aby měl možnost ho nějakým způsobem rozšiřovat a množit. Zcela jistě by se mělo tohle pravidlo vztahovat i na majetek města, který je společným jměním nás občanů. Nebo si snad přejeme, aby naše město nebohatlo? Chceme snad, aby místo, kde žijeme, přešlapovalo na místě, nebo, nedej Bože, šlo do úpadku? Odpovědi na tyto otázky nechám na každém z vás.

Přesto předpokládám, že si většina z vás přeje město bohatší po všech stránkách a že nároky, které budete na jeho chod klást, budou stále vyšší. Proto se sluší a patří opět otevřít otázku: "Má město podnikat?" a zároveň na ni jednou pro vždy jasně a zřetelně odpovědět. Za sebe říkám, že ano! Avšak nikoli v oborech nebo odvětvích, které jsou ve městě zbytné. Potřebujeme v Chrudimi další kavárnu? Nejspíš ne. Potřebujeme snad další restauraci, bar nebo hernu? Také jich máme ve městě požehnaně. A nebo snad novou prodejnu s textilem? Že jich máme až přespříliš? No vidíte, odpověděli jste si sami. Tudy nejspíš tedy cesta při nakládání (podnikání) s městským majetkem nevede.

A kde hledat recept na nezbytnosti, na nichž se dá ještě vydělat a mohou být i jinak lidem prospěšné? Stačí se rozhlédnout v nejbližším okolí a návodů najdete hned několik. Třeba taková Skuteč si už řadu let lebedí, že vystoupila z vodárenského systému na Chrudimsku a provozuje si jej sama. Proto mohla i letos oznámit, že se tamním lidem nezdraží voda ani o korunu. Město Slatiňany zase nechalo postavit vlastní kompostárnu, díky čemuž dokáže ušetřit v městském rozpočtu ročně desetitisíce korun, které by jinak bylo nuceno utratit za odvoz bioodpadu do Nasavrk nebo Dražkovic. A do třetice Sezemice na Pardubicku se chystají uvést do provozu bioplynovou elektrárnu, která má do zdejších domácností dodávat nejen elektřinu, ale především teplo, což by Sezemice nadobro zbavilo závislosti na stále se zdražujícím odpadním teplu z Opatovic.

Už vidíte ten rozdíl? Chápete, v čem spočívá užitečnost podnikání? A proč ho také odmítat? Zkrátka, města by měla umět smysluplně podnikat bez ohledu na rádoby poučky, které tvoří ideologii některých politických subjektů. Měla by se umět co nejvíce sama o sebe postarat, aby je nezaskočily vnější vlivy spočívající například v naprosté závislosti na dodavatelích některých služeb či energií, jejichž cena je vždy závislá na zachování zisku toho, kdo službu nebo energii poskytuje. Nikoli na vůli těch, kteří jsou odběrateli těchto produktů a jsou nuceni se podvolit cenovému diktátu kolosů, za nimiž stojí zpravidla velké finanční skupiny. Jedině tato decentralizace ekonomické moci prostřednictvím podnikání měst a obcí, jejichž možnosti jsem výše nastínil, může zmírnit tlak na naše peněženky a učinit naše města méně závislejší a bohatší. Chce to jediné - schopné stratégy, ale to už je zase jiná kapitola...