Mění se doba, mění se lidé, jak je ale vidno, nemění se prozatím styl vládnutí. Důkazem jsou povolební vyjednávání v Chrudimi, která jsou názorným příkladem toho, jakých názorových veletočů jsou některé strany schopné, jen aby pro sebe vyjednaly na další čtyři roky co nejvýhodnější pozice. Vemte si takovou kavárnu Kafe v galerii, za jejíž otevření město před časem odměnilo vedoucího Chrudimské besedy Jiřího Kadeřávka dvacetitisícovou částkou. Jenže co se nestalo. Na kavárnu ukázali prstem Svobodní a šmahem ji označili za nekalou konkurenci místních živnostníků. Záhy se k nim přidal také kavárník a člen hnutí ANO 2011 Richard Alexa, který před několika týdny znovuotevřel bývalou vyhlášenou kavárnu Picollo v Rybičkově ulici, byť pod jiným názvem, a který zašel ještě dál, když konzultoval fungování městské kavárny s republikovou policií a hrozil dalšími podněty směrem k živnostenskému úřadu a Úřadu pro hospodářskou soutěž.

Tady krapet odbočím, protože mi to nedá. Pracuji jako redaktor dvacet let a nikdy za celou moji kariéru na mě nikdo nepodával v souvislosti s mými články trestní oznámení na policii. Vše se ale změnilo až v posledním roce, kdy jsem byl hned třikrát předvolán k výslechu na základě nějakého udání kvůli názorům, které veřejně prezentuji. Ve všech třech případech bylo přitom trestní oznámení odloženo pro svoji nedůvodnost s konstatováním, že má policie na starost jiné záležitosti, než se zabývat komunální politikou v Chrudimi. A přesně tohle je i případ kavárny Kafe v galerii, která se stala předmětem politických svárů v našem městě. Policii ČR totiž nepřísluší v tomto sporu někomu radit, protože byla zřízena za úplně jiným účelem. A milý pan kavárník, proti kterému osobně vůbec nic nemám, by si měl v takových případech poradit sám, anebo pro příště lépe vyhodnotit svůj podnikatelský záměr, pokud mu kavárna "nešlape" podle jeho představ. Tolik jen na okraj, neboť jsem přesvědčen, že bychom neměli policisty otravovat s prominutím s každou blbostí.

Nicméně z kavárny Kafe v galerii, kterou ale nijak pro svoji zbytnost neobhajuji, se stalo žhavé politické téma posledních dní a tak trochu se obávám, že za posledním rozhodnutím městské rady zrušit ji kvůli její nerentabilnosti nestojí ani tak ekonomický dopad na městskou pokladnu, jako spíše politický kalkul. Každý podnik, Kafe v galerii nevyjímaje, i když o jeho smysluplnosti lze pochybovat, potřebuje totiž nějaký čas k tomu, aby se zavedl, lidé si na něj zvykli a začal svému zřizovateli vydělávat. A to přirozeně vždy stojí nějaké peníze, než se zase začnou vracet zpátky. Kafe v galerii ale takovou příležitost nedostalo a bylo politickým rozhodnutím zrušeno. Bylo zrušeno právě v době, kdy se začínají poodkrývat karty povolebních vyjednávání s dosud opozičními stranami, které v podstatě spojuje jediné heslo: "Změna!" A má-li se taková změna stát legitimní a vzniknout na jejím základě nová radniční koalice, pak zákonitě potřebuje svého obětního beránka, v tomto případě Jiřího Kadeřávka, který může být za prodělečný podnik a nekomunikaci s dosud opozičními zastupiteli vyhozen na dlažbu. A je jedno, zda mu byla ona "nekomunikace" nařízena ze shora, anebo Jiří Kadeřávek dostál své pověsti člověka, který si na výřečnost zrovna moc nepotrpí a v poslední době komunikace s ním vázne.

Že se vám to zdá kruté? Inu, doba se mění a volá po změnách. Mění se i lidé, kteří se ve stále vyšší míře nedokáží spolu v klidu dohodnout a emoce stále víc zatemňují jejich mysl. Jediné, co se zatím nemění, je styl vládnutí - tedy získat pro sebe co největší moc a vliv na ostatní. A v zájmu toho někdy padají hlavy, když je potřeba zpečetit onu změnu a před lidmi zdůvodnit spolupráci těch, kteří si dříve nemohli přijít na jméno, ať už z jedné (koaliční) nebo druhé (opoziční) party. Proto bych nerad viděl na špalku hlavu Jiřího Kadeřávka, a když, tak pro jiné nebo závažnější chyby, protože odvedl pro tohle město kus poctivé práce a přišel s mnoha nápady, z nichž kultura města doteď žije bez ohledu na nejnovější výkřiky z opozičních řad o jeho nekompetentnosti kvůli jedné malé kavárně, která nemohla nikdy nikoho "položit na buben". Nebyl totiž dosud ničím jiným, než loajálním úředníkem města, který plní vůli svých nadřízených. Tedy vůli těch nadřízených, kteří teď budou vymýšlet, jak vlastně taková změna vypadá a jak ji před lidmi zlegalizovat.