Dá se říct, že město žije v posledních dnech výší platu městské úřednice a zastupitelky Šárky Trunečkové (SNK-ED). Usuzuji tak z vysoké čtenosti článků, které na uvedené téma zpracoval Jakub Valenta. Osobně to sice tolik neprožívám, ale jako novináře mě přirozeně zajímalo, jak se bude chtět město vykroutit z toho, že odmítne tento údaj svým občanům poskytnout. A ejhle! Na vině je prý šikana Chrudimských novin. Vcelku originální zdůvodnění, které, přiznám se, tu ještě nikdy předtím nebylo a právníkům města muselo dát jistě hodně práce, než něco takového vymysleli. Deset minut jim na to určitě nestačilo, spíše potřebovali celé hodiny.

Inu, pracovní doba se dá využívat různě - buď účelně anebo neúčelně. V tomto případě si dovolím tvrdit, že jde o druhý případ, který je nešťastný tím, že se zatajuje informace o výši mzdy a odměn zaměstnance, který je placen z veřejných prostředků. Nešťastný je také z pohledu toho, že byla tato informace našimi novinami požadována v souladu se Zákonem o svobodném přístupu k informacím, neboť existují pochybnosti ne jednoho, ale hned několika politických subjektů ve městě, které tvrdí, že zřizovat pracovní pozici, v níž působí Šárka Trunečková, je pro město nehospodárné a Chrudimi prý vyjma tzv. měkkých projektů nic hmatatelného nepřináší. Nejde tedy vůbec o konkrétního člověka, v tomto případě o Šárku Trunečkovou, ale o podklady, jejichž součástí jsou také mzdové náklady, které jsou nutné k objektivnímu a komplexnímu posouzení této problematiky.

A právě k veřejnému zájmu, dovolím si tvrdit, právníci města vůbec nepřihlédli, stejně tak nevzali v úvahu stanovisko Nejvyššího správního soudu z loňského října, které zřetelně říká, že se informace tohoto druhu "zásadně poskytují" a stejně tak jasně stanovuje, v kterých výjimečných případech je může povinný subjekt (město) odmítnout. Ani jeden z těchto důvodů přitom nepamatuje na údajnou šikanu, které se měly Chrudimské noviny sérií článků o Šárce Trunečkové dopustit, a pokud snad ano, pak už měli právníci města včetně Šárky Trunečkové dávno konat. Tedy, přesně tak, jak jim v takových případech ukládá zákon, což ani jeden z nich neučinili a s tímto "esem v rukávu" přišli až v momentě, kdy potřebovali odmítnout požadavek našich novin.

Tolik můj pohled na problém, který se dotýká nás všech. Na jedné straně stojí totiž koncepce starosty Petra Řezníčka, která preferuje a z veřejných prostředků podporuje projekty Místní agenda 21, Zdravé město a další včetně zaměstnanců, kteří musí tyto projekty obsluhovat, a na straně druhé mu oponuje celá řada dalších lokálních politiků, kteří tvrdí, že je provoz těchto projektů nákladnější, než je ve skutečnosti jejich přínos. Ona skutečnost je ale zatím pofiderní, protože neznáme veškeré položky na straně "má dáti" a "dal" a jediné, co známe, je, že každá ze stran má svoji subjektivní pravdu při pohledu na věc. To ale k odhalení skutečné pravdy nestačí, a to je přesně ten moment, kdybychom neměli zůstávat lhostejní a měli žádat úplné informace. Pokud je tohle šikana nebo vyprovokování nenávisti veřejnosti vůči Šárce Trunečkové, jak napsal redakci Chrudimských novin tajemník MěÚ Chrudim, pan Chmelík, pak si opět dovolím tvrdit, že vůbec nepochopil, oč tu běží, anebo jen plní, a třeba i v rozporu se zákonem, zadání svého zaměstnavatele, ale to nechť posoudí jiní. Ostatně, nebylo by to poprvé, kdy si město vykládá svobodný přístup k informacím po svém.

Chrudimským novinám nejde tedy o to trápit Šárku Trunečkovou, ale získat objektivní informace. A čím déle tomu bude město bránit, tím větší tlak bude pochopitelně na paní Šárku vyvíjet její okolí a občané se začnou ve stále větší míře zajímat, v jaké platové tabulce je vlastně zařazena, když je s tímto údajem, který má být běžně k dispozici, nakládáno takřka jak se státním tajemstvím. Možná se to někomu zdá být humorné, ale je tomu tak. I taková může být Chrudim na začátku 21. století, zkrátka nedobytnější než Pražský hrad...