Závěr uplynulého roku byl v Chrudimi líný a hektický zároveň. Autobusy místní hromadné dopravy jezdily velmi sporadicky, takže kdo chtěl navštívit třeba známé nebo příbuzné na jednom konci města, měl na to, pokud byl závislý na MHD, zhruba půl hodiny. Asi tak dlouho trvala totiž jediná odpolední otočka autobusu ve městě o svátcích a mezi svátky, a situace se o moc nezlepšila ani v prvních lednových dnech roku 2014, kdy už někteří z nás museli do práce. A jak jinak než pěšky, protože jízdní řád byl po Silvestru pěkně vydrancovaný.

Jídla a pochoutek bylo bezesporu o Vánocích v chrudimských domácnostech víc než dost. Důkazem toho bylo během svátků oblíbené hejno divokých kachen s osamělou labutí nad druhým splavem mezi sídlištěm U Stadionu a ulicí V Průhonech. Kdo si totiž myslel, že ho uctí vánočkou nebo jiným pečivem, šeredně se mýlil. Jindy se při dopadu na hladinu řeky seběhne o každé sousto hotová mela. Ale teď? S kačenami a labutí to ani nehne a takřka každé sousto "odzývají" schouleni do sebe v trávě u břehu. Zkrátka se přežrali a může za to jako vždy člověk.

Hezké, ale tak trochu nostalgicky smutné Vánoce a období mezi svátky měli chrudimští štamgasti v hostinci U Guláška (oficiálně U Pivovaru), na který mám už jako kluk vzpomínky od 60. let, kdy sem chodil na pivo můj táta, a později se tu konaly četné mariášové turnaje, kterých jsem se jako novinář pravidelně účastnil. Pořádali je kluci Alinčové, z nichž toho staršího mnozí znají jako velkého divočáka, protože jako rozhodčí fotbalu dokázal vykázat za jediný zápas i polovinu všech hráčů včetně lavičky náhradníků. Mně však utkvěl v paměti především jako čert, který chodil s Mikulášem a pouštěl kolem sebe hrůzu. Jednou přišel k nám domů v kožichu a pomazaný mourem v mírně povznesené náladě, a jelikož chtěl nejspíš dostát svému pekelnickému vzezření, utrhl ze zábradlí čerstvě zastřeleného polňáka, který měl na hlavě igelitový pytlík, do něhož odtékala krev, a začal s ním točit kolem své hlavy za hlasitého řevu. A co se nestalo? Chodba vypadala, jako by tu právě někoho zavraždili.

Vraťme se ale ke Guláškovi a manželům Paulusovým z Nasavrk, kteří zde vytvořili z kdysi začouzeného hostince takřka domácké prostředí s výtečnou kuchyní. Každý další, kdo se tu po nich bude snažit rozjet hostinskou činnost, to nebude mít nijak lehké, protože bude pod kritickým drobnohledem znalců dobrého piva a především vybraných dobrot tradiční české kuchyně, kterou Paulusovi bezesporu ovládají. Také proto se U Guláška podávala na Štědrý den tradiční couračka (zelňačka) a bylo narváno stejně jako o dva dny později, kdy se sem přišly rozloučit s oblíbeným hostinským davy Chrudimáků. Uvidíme tedy, jaký osud čeká hospodů dál. Podle posledních drbů ji měl snad koupit pardubický pivovar a tuto domněnku ještě víc utvrzuje přítomnost auta Pivovaru Pernštejn hned po Silvestru přímo před vchodem do hostince, což by značilo, že si tu můžeme nechat zajít chuť na tradičně točenou Plzeň.

Na Silvestra to v Chrudimi bouchalo jako za války u Verdunu. Lidé zvedli v hojném počtu zadky a vyšli slavit do ulic příchod nového roku 2014. Jedna petarda stíhala druhou a ještě dvě hodiny po půlnoci bylo slyšet zvenčí velkou kanonádu. Chrudimská radnice by se proto měla nad sebou více zamyslet, proč přepustila pořádání oslav na Resselově náměstí s prominutím "ulici" nebo občanům, chcete-li, z nichž většinu tvořili opoziční zastupitelé, a nechala jim slíznout smetanu na úkor tradici, kterou před lety zavedl v Chrudimi bývalý starosta Libý. Je to jeden z mála dnů v roce, kdy se většina občanů města sejde na jednom místě a jejich starosta by mezi nimi rozhodně neměl chybět. Ať chceme, nebo ne, zůstala za jinak povedenými oslavami politická pachuť přihřáté předvolební polívčičky, protože další supervolební rok právě začal. Chrudim nevyjímaje.

Chrudim se jinak léčila z kocoviny 1. ledna Novoročním během na počest doktora Poupěte a i na startu u Divadla Karla Pippicha bylo tentokrát plno. Kdo tedy potřeboval po Vánocích a všech kalorických bombách na svátečně prostřených stolech provětrat faldíky, byl tady správně. A jelikož všichni zúčastnění doběhli do cíle bez zranění a protestů, doufejme, že ve stejném rozpoložení a v pořádku doběhneme všichni také do cílové rovinky na konci roku 2014. Vážení čtenáři, přeji Vám všem šťastný nový rok 2014, především zdraví, lásku a osobní spokojenost. Buďte v tomto roce šťastní.