Co je pragmatický návrh a co už populismus? Toť vždy otázka. Zvláště, když nějaký návrh předkládá zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), který nás jimi zásobuje asi tak často jako pan doktor Chocholoušek v slavné české komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! Člověk pak musí chtě nechtě zkoumat, kam až sahá realita a kde už se ona realita mění v bludy přebalené líbivou pentličkou příslibu, že se tak bude dít ve prospěch nás, občanů města. Stejně jako v případě jeho tiskové zprávy, že navrhne svým kolegům v zastupitelstvu osvobodit všechny chrudimské děti do věku tří let od placení poplatků za svoz a likvidaci komunálního odpadu, a to po vzoru sousedních Pardubic.

Na první pohled se to zdá jako bezva nápad. Jenže, než se jím opijeme, je třeba zdravým selským rozumem střízlivě počítat a posuzovat, co je pro město - tedy nás všechny, prospěšné, a jaké jsou reálné možnosti městské kasy ve srovnání s nepoměrně bohatšími stotisícovými Pardubicemi, s nimiž se Chrudim, co do rozpočtu, nemůže ani zdaleka rovnat. Z toho vychází jediné - hospodařit pokud možno s vyrovnaným rozpočtem a nerozhazovat, jako to dělají na celostátní úrovni některé strany a politici, aby si tím koupili hlasy voličů. Už teď totiž město doplácí na každého producenta odpadu zhruba pětikorunou, tak proč ztrátu dál prohlubovat? Je snad v silách Romana Málka ji nějak vykompenzovat? Má na to nějaký recept? To už jsem se z jeho tiskovky bohužel nedočetl.

A právě přesně takové návrhy zavánějí populismem na sto honů. Alespoň pro mě, pokud neznám od konkrétního politika konkrétní odpověď na to, kde chce na svoji vábničku na voliče brát peníze. Nevěřím totiž, že by je uměl sehnat jinde než ze společného rozpočtu, do kterého přispíváme všichni bez rozdílu a z něhož se tak snadno rozdává. Kdyby ale uměl město pozvednout tak, aby lépe prosperovalo a mohlo si tudíž dovolit přispívat finančními úlevami sociálně slabším občanům (např. klientům domovů důchodců nebo s pečovatelskou službou, k nimž by se mohli přidat i zdravotně postižení), pak ho stoprocentně podpořím, protože půjde o uvážlivý přístup dobrého a spravedlivého hospodáře. Kdo ale slibuje drobky z koláče, aniž by na něj zadělal, je prostě jen populista. Lepší příměr mě pro tento případ nenapadá, tak promiňte, chrudimská batolata...