Trošku jsem to s tím titulkem přehnal. Nebojte se, nebude se konat žádné velké odhalení, spíš se jenom přiznám k jedné chybě.

Před časem mi zavolal Jarda Koreček, škrovádský malíř, organizátor a svérázný myslitel. „Tak si představ, že jsem šlapal schody u kina a tohle mě napadlo …“ Za to Jardu miluju. Vždy, když ho něco napadne, je to na první pohled úplně obyčejná věc, dá se říct banalita. A když potom svoji myšlenku rozvádí, dochází mi, že se opět trefil. Přesně, výstižně a krásně. Jarda vždy přemýšlí o věcech mezi nebem a zemí, a proto ho rád čtu a poslouchám.

Ale zpět k věci. Půl hodinu jsme se po telefonu bavili o chrudimských schodech, o jejich smyslu, kvalitách, o tom, že jasně definují charakter města anebo naopak ono je.

Hned druhý den jsem neváhal a vyrazil se na schody podívat. Koukal jsem, jak jsou které udělané, kdy asi byly vystavěné a jaký měly smysl. Samozřejmě, některé z nich jsem spočítal, třeba ty velké slepičí těch schodů mají… no, zatím to ještě neprozradím:)

...

Nenapadlo mě pak nic lepšího, než vložit do Chrudimských novin anketní otázku, kolik vlastně má Chrudim veřejných schodišť. Na ortofotomapě města jsem odhadl (a teď asi prozrazuji anketu), že jich je šestnáct. Pár hodin po zveřejnění přistála do diskuzního fóra otázka čtenáře, zda se počítají ještě tyto a jiné další schody. Myšlenka to byla správná, takže jsem přitakal. Samozřejmě s vědomím, že mé výpočty jdou vniveč a naše čtenáře tak mystifikuji.
Svědomí mi nedalo a vyrazil jsem na schody znovu. A zde už ten příběh zkrátím. Stejně jsem se nedopočítal, spíš než odpovědi jsem si přinesl další otázky a jenom doufám, že mi na ně ve svých dalších schodových postřezích odpoví právě Jarda Koreček.

Jaký je tedy výsledek? Udělal jsem chybu, nezodpovědně jsem mátl veřejnost, někteří z toho mohli mít, tak jako v aprílové nadsázce kolegy Jakuba Valenty, újmu. Na druhou stranu, díky mé povrchní novinářské práci jsem byl donucen párkrát se projít po městě, vyšlapat několikery schody dolů i nahoru a ještě u toho příjemně přemýšlet. Suma sumárum, zjistil jsem, že i na chybě se dá vydělat, z čehož mají největší radost moje žena a paní doktorka.
A tak konečný počet schodišť v Chrudimi nechávám, milí čtenáři, na vás. Můžete si to ztížit například sečtením počtu schodnic anebo přemýšlet … o čem chcete. V každém případě uděláte dobře.