Každá mince má dvě strany. Podobně jako tradiční cyklistický závod Manitou Železné hory České spořitelny. Na jedné straně obětavý a do cyklistiky zapálený pořadatel Karel Jeníček, který přivedl do Chrudimi soutěž pro amatéry, jež si našla už pošestnácté místo v kalendáři, což je jistě známka pořadatelské kvality, a na druhé rozpaky, zda má v sobě současné trasování závodu více pozitiv než záporů.

Uznávám, že vidět závodníky sjíždět Široké schody je opravdový zážitek. Měl jsem tu možnost několikrát při pohledu ze dveří redakce Chrudimského deníku, kde jsem patnáct let pracoval - jediné co mi však chybělo, byla divácká kulisa. Byla takřka nulová, pokud v to nepočítám povzbuzující doprovod závodníků, ale Chrudimáků bych tu napočítal sotva na prstech jedné ruky. A právě tato skutečnost ukazuje na druhou stránku mince.

Příprava na závod představuje řadu opatření ze strany Technických služeb Chrudim nebo městské policie, především ale i omezení života obyvatel v centru města, jichž se nikdo neptá na to, zda budou muset v sobotu v důsledku silniční uzávěry uzavřít svoje obchody kvůli okolnímu liduprázdnu nebo nebudou moci zajet autem až ke svému obydlí. Smutné také je, že závodníci s doprovodem neutratí v centru ani korunu za kafe nebo další občerstvení, když mají plné čutory iontových nápojů. A Chrudimáky aby tu člověk pohledal. Těch jakoby se Manitou vůbec netýkal. Všude jen závodníci z cizích míst, kteří se jinak v Chrudim za celý rok ani nezastaví.

Start závodu. Stovky jezdců, pár diváků. Reprofoto: Kamera Městského úřadu Chrudim.

A co majetek města? Úvodní část trasy vede po pískovcových schodech podél Růžovky na Žižkovo náměstí a dál k Širokým schodům. Ty jsou žulové a tak něco vydrží, ale co ty pískovcové? Dovedete si představit, když na ně každoročně vlítne v plné rychlosti tisícovka cyklistů na horských kolech, co to s nimi za čas provede? Kdo jejich opravu potom zaplatí? Je to podobné, jako když zůstal po účastníkovi nedávné Rallye Železné hory černý pogumovaný kruh na dlažbě Resselova náměstí a nikdo z radnice potom nepožadoval od pořadatele náhradu za uvedení místa do původního stavu.

Stovky cyklistů projíždějí každý rok po pískovcových schodech.  Foto: Chrudimské noviny

Dovolím si tvrdit, že správě centra města chybí jistý cit pro detaily ze strany radnice a že si nikdo, byť v dobrém úmyslu, ani neuvědomuje, co se na historické náměstí a bezprostřední okolí hodí a co už nikoli - například zastaralá vytuněná auta v oblaku štiplavého kouře nebo právě masa horských kol. Není to ale vina pořadatelů Manitou Železné hory, kterým fandím už proto, že je vidět za jejich organizací spousta dřiny, odříkání a profesionality. Masová účast cyklistů na tomto závodě pak dokazuje, že to Jeníčkové a spol. nedělají vůbec špatně a proto ať se jim daří i v příštích letech.

Sečteno, podtrženo - na jedné straně tradice povedeného cyklistického závodu a na druhé diskutabilní trasa, která přináší městu a jeho občanům víc škody než užitku. Podle mě nastal nejvyšší čas přehodnotit veškeré aktivity v centru, nastavit pro ně nová kritéria a najít pro takové soutěže vhodnější místa a trasy ve městě, aby Chrudim jen staticky neusnadňovala pořadatelům svými nádhernými kulisami získávat sponzory, zatímco my, občané, budeme na tyto podniky doplácet menšími tržbami, omezeními v našem životě nebo většími výdaji ze společné kasy na údržbu historického centra. Sem patří pouze takové akce, na které budou mít občané opravdu důvod přijít, anebo podpoří skomírajícího podnikatelského ducha v kavárnách, restauracích a malých prodejnách na Resselově náměstí a v blízkém okolí. Jen tak se buduje prosperující město.