Vždycky jsem měl za to, že se zeleni věnují lidé, kteří k ní mají úzký citový i odborný vztah. Je to přeci jen práce s živým materiálem, který, ať chceme nebo ne, potřebuje ohleduplnější a vlídnější zacházení než třeba údržba dlažebních kostek na chodníku. Vždyť rostliny a stromy vytvářejí spolu s člověkem a zvířaty viditelnou část živého světa, který nás obklopuje.

Tvrdé lokty městské úřednice
Dnes jsem si ale všiml ve vyjádření Kateřiny Jánské, zastupitelky, předsedkyně chrudimské ODS a úřednice zodpovědné za městskou zeleň v Chrudimi, že jí přinejmenším citová vazba ke všemu živému, co ve městě spravuje, chybí, a ohání se pouze technickými termíny, které jí v poslední době umožnily několik diskutabilních až kontroverzních zásahů do zdejšího životního prostředí.

Jánská ve svém vyjádření ukazuje tvrdé lokty a dokonce se nezdráhá nazvat některé informace novinářů, poukazující na některé sporné kroky z poslední doby, diletantstvím, které podle ní nedosahuje základních znalostí studenta střední školy se zaměřením na zahradnictví. Budiž, je to její mínění a rozmlouvat jí ho nebudu, ani nechci, protože je to především vizitka její práce, kterou za peníze občanů tohoto města odvádí.

"Citová vazba" k růžově kvetoucím stromům
Dovolím si ale nesouhlasit s jejím zdůvodněním, proč musely padnout k zemi japonské sakury před hotelem Bohemia. Jánská ve svém vyjádření mimo jiné říká - cituji doslova: "Stavba podzemního parkoviště se bezprostředně dotkne kořenového systému jak stromů, tak keřů. To znamená, že by tyto dřeviny zásahem stavby byly nezvratně poškozeny a odumřely by. Proto byly stávající dřeviny v rámci stavby odstraněny dle zákona o ochraně přírody a krajiny."

Z těchto řádků je víc než zřejmá "citová vazba" Jánské k poměrně vzácně se v Chrudimi vyskytujícím stromům, které každoročně dělaly svými nápadně růžovými květy radost všem kolemjdoucím občanům i návštěvníkům našeho města. Tyto napučené stromy byly navíc mladé a zdravé, což je předurčovalo k jejich přesazení na jiné místo v Chrudimi. Myslím, že to chápou i ti, kteří sice nedosahují znalostí studenta střední zahradnické školy, ale mají všech pět pohromadě a chovají se ke svému majetku jako zodpovědní hospodáři.

Dřevorubectví nejhrubšího zrna
Arogance, s jakou Jánská reagovala, je proto vedlejší. Je jen jakousi názornou ukázkou dřevorubectví nejhrubšího zrna, kdy je mnohem snazší povolit od stolu pokácení zdravých stromů, než se snažit o jejich záchranu, a potom odhánět novináře jako dotěrný hmyz. Času na to přitom bylo dost. A dovolím si tvrdit, že i v případě průmyslové zóny Západ (necelá čtyři volební období). A tak zatímco rozkvetlé sakury mohly dělat radost občanům v jiné části města, byly nepochopitelně obětovány. Máte proto pravdu, zastupitelko Jánská, když říkáte: "Nemáte se čím chlubit..." V případě pokácených stromů před Bohemií to sedí na víc než sto procent.