Radnice si u mě v poslední době "šplhla" hned třikrát. Za prvé snahou vyjednat odvoz kontaminové zeminy z bývalé Transporty jinudy než centrem města. Za druhé neschválením provozování čističky tekutých odpadů v Májově. A za třetí záměrem prodat chátrající dům čp. 81 v Poděbradově ulici. Všechny tyto kroky budou pro Chrudim přínosem.

Je tu však hned několik ale. A to dotáhnout tyto věci do úspěšného konce. Vzpomeňme například na příslib místostarosty Tejkla z jara letošního roku, když se vypravil s metrem v ruce na sídliště U Stadionu, aby si spočítal, kolik by stálo prodloužení místních parkovišť zhruba o půl metru, aby auta nemusela stát na trávě a strážníci nemuseli jejich majitele co chvíli pokutovat. Přestože by podle jeho hrubého propočtu vyšla úprava každého takového místa jen asi na 60 tisíc korun, uběhlo půl roku a stále se tu nic neděje. A co teprve zoufalý stav renesančních náhrobků na kostele sv. Michaela? Tady by stačilo svést dešťovou vodu asi o 10 centimetrů dál od obvodového zdiva kostela, avšak čeká se nepochopitelně na celkovou rekonstrukci zdejšího parku, k níž možná dojde s ohledem na prázdnou kasu města až za několik let. Do té doby může být ze vzácných pískovcových náhrobků chrudimských osobností jen drolící se hmota.

Samostatnou kapitolu pak tvoří správa městských objektů a jejich případný prodej, který se prozatím pokaždé minul účinkem. Varujícím příkladem je vleklý prodej Charvátovy vily v Hniličkově ulici, kde byla hned na začátku "přepálena" cena, což se nyní podepisuje na zhoršujícím se stavu tohoto objektu, který tak ztrácí na ceně a nový majitel se tudíž bude hledat nejspíš hodně dlouho.

Přál bych si proto, aby se záměry proměnily v činy. Aby úředníci radnice vyvinuli dostatečné úsilí k tomu, aby nám funící náklaďáky s bahnem "nezasvinily" s odpuštěním půlku města, aby politici z vedení radnice odolali tlaku a finančním nabídkám lobbistů zastupujících rakouskou firmu AVE, která k nám chce svážet tekutý svinčík ze sousedních krajů, a aby se z chrudimské radnice stal konečně uvážlivý hospodář, který nebude jako doposud jen přihlížet, jak jeho budovy hyzdí ulice města, ale promění je v živý organismus naší krásné Chrudimi.

Jak sami vidíte, milí čtenáři, těch "ale" je příliš a ke každému cíli vede dlouhá cesta. Uvidíme tedy za čas, jak si chrudimská radnice povede a zda se už naučila dotahovat věci do zdárného konce.