Kdo někdy navštívil Vysočinu, určitě slyšel o tamějších bylinkářích. Kdo tam jezdí častěji, a hlavně na pomezí Čech a Moravy, slyšel o Standovi Skřípalovi. Ten je pověstný tím, že všechny bylinné směsi si nejdříve vyzkouší sám na sobě. Je tak trochu podivín a nikdo mu nevěří, že objevil směs bylin, která překoná Penicilin. Standa je velký vlastenec a dodnes se nesmířil s rozdělením republiky. Svůj zázračný lék chce představit při oslavách sto let založení Československa. Chtěl by ho  nazvat po prezidentovi zakladateli a možná i po současném. Připravuje totiž verzi i pro Vetelinu. Má výborné výsledky s králičím morem. Chce zkusit i africký mor prasat. Potřebuje jenom čas, aby se mu splnila jeho vize.

Naše země se opět spojí. Moje kapky a Lithium z ní udělají  ráj na zemi. Všichni budou zdraví a budou se mít rádi. Chybí mu jen laboratorní atest. Předem vyloučil laboratoř v Praze. Jsou to žabaři, říká Standa. Před lety kdy mu utekla žena. Odvezla si jeho poměry při dávkování bylin. Naštěstí je měl zakódované. Následně je předala laboratoři v Praze. Výsledky jejich bádání dodnes využívá firma vyrábějící náplně do ostřikovačů. Obrátil se tedy na svého kolegu bylinkáře, ředitele laboratoře v Bratislavě. Ten se zabývá bylinkami v jižní Americe. Tvrdí, že Cortézovi dobyvatelé nešli ani tak po zlatě a stříbru, jako po bylinkách. To mu potvrdily i poslední vykopávky v Peru. Bohužel se zatím ještě nevrátil ze své prosincové výpravy. Standa vylučuje autonehodu a tvrdí, že ředitel byl dobrý řidič.

Vznikl ale problém s utajením. Standa přihlásil lék pod pracovním názvem Novičsk. Nové vynikající československé kapky. Začal být na něho, vzhledem k poměru dalšího komponentu Borovičky, vyvíjen nátlak. Nejdříve chtěli mezi Č a S pomlčku. Později dokonce chtěli S před Č. Množili se i návštěvy v laboratoři. Americká televize vysílala reportáž o úbytku lesů na Slovensku vzhledem ke zvýšené výrobě Borovičky. Sicilští zařadili Bratislavu pod divizi Evropa Nord s centrálou ve Stockholmu. Standa raději použil do pracovního názvu nulu místo S. Zbývalo mu jen, buď se vydat hledat ředitele, ale to vzhledem k času, který se ke stému výročí rychle krátí, vyloučil. Nebo se obrátit na jinou laboratoř.

Jeho dcera Juliána dělala operku v Salisbury. Když skončila pokračovala jako průvodkyně v místní katedrále a v nedalekém Stonehenge. Pro své znalosti a slovanskou krásu byla velmi žádaná. Zde také poznala Nicka. Jeho bratr pracoval v nedaleké vyhlášené tajné laboratoři královské mariny v Porton Down. Standa ji vyslal jako britskou spojku a doufal, že mu atest zajistí. Hrozilo totiž, že by se Novičoku mohlo zmocnit farmaceutické loby, které by ho v honbě za zisky mohlo naředit natolik až by ztratil účinnost a naopak stal se nebezpečným. Standu překvapila rychlost s jakou přišla zpráva. Přijeď, vezmi vzorky a předvedeš účinnost Novičoku. Letenka zajištěna. Julča.

Standa dlouhá léta nelétal. Proto byl při letištní kontrole překvapen, že si nemůže nechat láhev Borovičky. Než aby ji vyhodil, raději ji vypil. Potom prý prohlásil. Václave, Václave tohle jsi mi neměl dělat. Na Vysočině se říká, že to znělo jako když Jan Sladký Kozina vyzýval Lomikara k božímu soudu. Každopádně Ruzyň bylo místo, kde byl Standa Skřípal v naši zemi viděn naposledy.

Při kontrole dokladů si v Londýně všimli cigaretového pouzdra, Standovi Krabičky poslední záchrany. Byli v ní, škrtátko, dvě sirky, tvrdá Sparta, tři metry vlasce a háček. Díky ostrému hrotu na háčku, mu byla krabička zabavena. Tvrdá Sparta neobsahovala vysušenou houbu s bavlnou k lepšímu rozdělání ohně, jak uváděl Standa, ale přesně nadávkované byliny a ve filtru byla vysušená Borovička. Vše stačilo namočit a vyléčilo by to celý skautský tábor. Dávkování bylinek a to po špetičkách zná jen Standa. Dále je důležitý jemný čich a lepivost. Nikdy se ani netajil tím, že základem je černý bez a kopřivy. Vše také uvedl do pracovního názvu Novičok.

Při poslední návštěvě na Vysočině se mnou nikdo o Standovi nechtěl mluvit. Když jsem se ptal známého, zdali neví, kde má Standa chalupu, mávl rukou směrem severoseverovýchodním. Nediv se, na Standu se prý vyptávají divní lidé. Vydal jsem se tím směrem. Chalupu jsem sice nenašel, ale nad blízkým hřebenem několikrát přeletěla helikoptéra. Přiznám se, že mi vše začalo  jako mozaika do sebe zapadat poté, co jsem si po několika dnech vysokých horeček pustil televizi. Dávali epizodu ze čtyřicet let starého amerického seriálu Je to vražda, říkala.